Chorvatsko (starší název Charvátsko, chorvatsky Hrvatska, Chorvatská republika - Republika Hrvatska) je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Chorvatsko je členem OBSE (od 24. 3. 1992), OSN (od 22. 5. 1992), Rady Evropy (od 6. 11. 1996), WTO (od 30. 11. 2000), NATO (od 1. 4. 2009) a Evropské unie (od 1. 7. 2013). Hlavním městem je Záhřeb, který je i jedním z 21 tamních krajů (žup, chorvatsky: županije).
Rozloha Chorvatska je 56 594 km², převážná část z tohoto území leží v kontinentálním podnebí, zbytek pak v podnebí středozemním. Do rozlohy je započten i povrch více než 1 000 chorvatských ostrovů různých velikostí od největších s rozlohou s minimální velikostí 1 km², přes menší až po velmi malé útesy. V Chorvatsku žije 4,29 milionů obyvatel, většina z nich se hlásí k chorvatské národnosti.

První Slované na území dnešního Chorvatska dorazili na začátku 7. století, na začátku 9. století vytvořili státní útvar se dvěma vévodstvími. Prvním chorvatským králem byl Tomislav roku 925 (od roku 910 do roku 925 vévoda). Jako samostatné království Chorvatsko vystupovalo do roku 1102, kdy vstoupilo do personální unie s Uhrami, tedy s dnešním Maďarskem. Roku 1527 byl kvůli probíhající stoleté válce (1493-1593) s Turky (Osmanskou říší) do čela Chorvatska zvolen Ferdinand I. Habsburský, a země se tak stává až do roku 1918 součástí Habsburské monarchie.
Po skončení 1. světové války Chorvaté se Slovinci a Srby vytvořili mezinárodně neuznaný stát - Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, který však existoval jen pouhý necelý měsíc. Poté se Chorvatsko stává součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které existovalo až do konce 2. světové války. Po ní Chorvatsko společně s dalšími zeměmi zakládá Jugoslávii, ve které Chorvatsko setrvalo do roku 1991, kdy vyhlásilo nezávislost, která byla mezinárodně uznaná v roce 1992. Vyhlášení nezávislosti však vyústilo v Chorvatskou válku za nezávislost, která trvala až do roku 1995, a kterou vyhrálo Chorvatsko.
Moderní Chorvatsko je parlamentní republikou. Jedná se o 18. nejpopulárnější turistickou destinací na světě. Turismus je i jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmu státu, podílí se 20 % na HDP. Nejdůležitějším obchodním partnerem Chorvatska je Evropská unie. Vzdělání pro své občany poskytuje zdarma včetně státních vysokých škol.
Moderní Chorvatsko se skládá ze Středního Chorvatska s Chorvatským Přímořím (Záhřeb a okolí až k řece Ilově na východě, Karlovacká oblast, Rijeka a okolí, oblast Liky až k řece Zrmanji) (přirozeným centrem je Záhřeb a na Chorvatském Přímoří pak Rijeka), Dalmácie bez Kotoru, ale s územím bývalé republiky Dubrovník), Slavonie na východě země (od řeky Ilovy na východ, ke Slavonii však historicky náleží také Sremský okruh v dnešní Srbské autonomní oblasti Vojvodině), přirozeným centrem je Osijek, z většiny bývalého markrabství Istrie, tj. Istrijského poloostrova na západě Chorvatska, centrem je město Pula. Dále pak k Chorvatsku patří ještě původně uherské oblasti Mezimuří
a jižní části Baranje.
Znaky hlavních zemí jsou vyobrazeny i ve složeném znaku dnešního Chorvatska, který obsahuje kromě červenostříbrného šachovnicového štítu vlastního Chorvatska též znaky Slavonie (černá kuna mezi dvěma řekami), Dalmácie (tři zlaté korunované lví hlavy na modrém poli), Istrie (zlatá koza na modrém poli), Dubrovníku (stříbrné vodorovné pruhy na červeném poli) a Středního Chorvatska (půlměsíc s hvězdou).
 

Poloha a rozloha
Chorvatsko je přímořský stát, nacházející se na západním Balkáně, na rozhraní střední a jižní Evropy. Má tvar písmene „C“, obepínajícího sousední Bosnu a Hercegovinu. Rozprostírá se v severojižním směru od nížin Panonské pánve přes Dinárské hory až po Jaderské moře (největší vzdálenost je 490 km) a v západovýchodním směru od Istrie po Dunaj (největší vzdálenost je 464 km). K Chorvatsku náleží i 1185 ostrovů v Jaderském moři s celkovou rozlohou 3300 km². Chorvatsko tvoří historické oblasti: Slavonie ve východní části, Centrální Chorvatsko s hlavním městem Záhřebem, Istrie v západní části a pobřežní Dalmácie.
Chorvatsko má společné hranice se šesti státy: na severozápadě se Slovinskem, na severovýchodě s Maďarskem, na východě se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou a na jihovýchodě s Černou Horou. S Itálií má země námořní hranici v Jaderském moři. Celková délka hranic je 2028 kilometrů, přičemž jejich velkou část tvoří řeky (Mura, Dráva, Una, Sáva, Dunaj a jiné) a horské hřebeny. Délka pobřeží pevniny je  vzhledem k velké členitosti až 1777 km a pobřeží ostrovů dosahuje dalších 4058 km.

Hranice 
 Bosna a Hercegovina: 932 km
 Slovinsko: 501 km
 Maďarsko: 329 km
 Srbsko: 241 km
  Černá Hora: 25 km 

Rozloha
Rozloha Chorvatska představuje 54 542 km², což zemi řadí na 23. místo
v Evropě a 123. místo ve světě. Rozlohou podobná je sousední Bosna a Hercegovina. K celkové rozloze země náleží i 31 067 km² vod Jaderského moře a 1185 ostrovů
s celkovou rozlohou 3300 km².
Z tohoto počtu je 718 ostrovů v konvenčním smyslu, 389 útesů
a 78 útesů. Ze 66 obydlených ostrovů je největší a zároveň nejlidnatější Krk (405,7 km² a asi 18 000 obyvatel), nepatrně menší je Cres (405,2 km²
a asi 3200 obyvatel). Třetí je ostrov Brač (394,5 km² a asi 14000 obyvatel).
 

Státní svátky
1. leden Nový rok
1. květen Svátek práce
6. leden Tři králové
30. květen Den Chorvatského parlamentu
22. červen Den boje proti fašismu − vztahuje se k začátku povstání v roce 1941
25. červen Den státnosti − výročí vyhlášení nezávislosti v roce 1991
5. srpen Den národní vděčnosti (osvobození Kninu v roce 1995)
15. srpen Svátek Nanebevzetí Panny Marie
8. říjen Den nezávislosti
1. listopad Památka zesnulých
25. prosinec 1. svátek vánoční
26. prosinec 2. svátek vánočníDny pracovního klidu
Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
Svátek Božího těla (pohyblivý svátek)

Podnebí
Poloha Chorvatska v jižní části centrální Evropy ho řadí do mírného klimatického pásma. Mírné kontinentální klima se projevuje nejvíce v severní polovině, v západní a střední části podnebí částečně ovlivňují Alpy a Dináry. Úzký pás pobřeží s jadranskými ostrovy už patří pod středomořské subtropické pásmo s délkou slunečního svitu přesahující 2600 hodin.
Vrcholy hor mají výrazně horské podnebí (Velebit).
Chorvatsko se skládá ze tří základních přírodních jednotek, které se vzájemně doplňují:
Nížinná nebo Panonská přírodní oblast (zahrnující 55 % území a 66 % obyvatelstva)
Pobřežní nebo přírodní oblast Jadranu (zahrnující 31 % území a 31 % obyvatelstva)
Horská nebo Dinárská přírodní oblast (zahrnující 14 % území a 3 % populace).
Srážek je nejvíce v horských oblastech, nejméně v jižní Dalmácii a Slavonii, s maximy v zimních měsících. Pravidelné střídání čtyř ročních období zajišťuje vhodné podmínky bez výraznějších teplotních extrémů. Na podzim a v zimě se vytvářejí cyklóny, přinášející do oblasti vlhké a nestabilní počasí, zatímco v letních měsících zde panuje ustálené slunečné počasí. Vliv Alp se projevuje zejména na Istrii, kde bývá srážek více i v letním období.
Průměrné roční teploty vzduchu se výrazně liší v závislosti na části země; mírnému podnebí s mírnými zimami a nepříliš horkými léty odpovídají roční průměry v zimě od -2 °C ve vnitrozemí, po +5 °C na pobřeží a v létě od 15 °C v horských oblastech po 24 °C na pobřeží
a ostrovech.

Turistika
Chorvatské ekonomice dominuje turistický ruch, který vytváří až 20 % celkového HDP země. V roce 2011 byl roční příjem z turistiky odhadován na 6,61 miliardy EUR. V roce 2015 do země přijelo přes 13 milionů zahraničních turistů, nejvíce Němců, Slovinců a Rakušanů. Na čtvrtém místě jsou Češi, kterých přijelo přes 739 000. Po Slovensku je tak Chorvatsko nejnavštěvovanější evropskou zemí českými turisty. V letním období proto česká média poskytují informační servis o cestách do Chorvatska v samotném Chorvatsku je možné poslouchat stanici Českého rozhlasu Radiožurnál a chorvatské policii přijíždí pomáhat i čeští policisté.
Mezi první hojně navštěvovaná turistická místa patří od poloviny 19. století Opatija, která byla v roce 1890 jedním z nejvýznamnějších evropských lázeňských středisek. Další střediska postupně vyrostla po celé délce pobřeží. V současné době turisté navštěvují především členité pobřeží Jaderského moře s mnoha ostrovy a historickými městy, jako Dubrovník, Split, Zadar, Šibenik nebo Rijeka.
Zajímavé je například město Pula nacházející se v jižním cípu poloostrova Istrie. Nachází se zde totiž jeden z nejznámějších a nejvyhlášenějších amfiteátrů po římském Koloseu. Další navštěvované turistické město je Trogir, malebné městečko nedaleko Splitu je zařazené mezi mezinárodní kulturní dědictví UNESCO. K vidění jsou zde zbytky z dob antiky, na jejichž pozůstatcích vyrostly středověké budovy. Je zde pevnost s obranou věží ze 14. století, katedrála svatého Vavřince z 13. Století, knížecí palác nebo renezanční radnice.
Z vnitrozemí je nejnavštěvovanější národní park Plitvická jezera, zapsaný mezi památky světového dědictví UNESCO a hlavní město Záhřeb. V zemi je 8 národních parků a 7 památek světového dědictví.

Potápění
Jadranské moře nabízí spoustu možností pro potápěče. V Chorvatsku se aktuálně nachází 278 potápěčských lokalit a více než 140 potápěčských center. Potápění v Chorvatsku je regulováno Chorvatskou asociací pro potápění.
Nejvyznámnější potápěčské lokality jsou: Kampanel, ostrov Jabuka, ostrov Vis, Rogoznica nebo ostrov Male Srakane, kde je i vrak lodi Baron Gautsch.
Průměrná cena za jeden ponor zorganizovaný pomocí potápěčského centra se v roce 2016 pohybovala okolo 450 kun.
Je přísně zakázáno se potápět v národních parcích Brijuni a Krka.
 

Yachting a přístavy v Chorvatsku
Pobřeží Jadranu, proslulé svou členitostí a tisícem ostrovů, syntézou památek minulosti a přírodních krás, přitahovalo vždycky ty, kdo mohli křižovat moře na nějakém plavidle, užívat jedinečného koupání v osamělých zátokách, zakotvit na místě, které odpovídalo jejich momentálnímu rozpoložení. Obliba jachtingu na Jadranu stoupá, a to i u jachtařů z České republiky. Většinou si najímají lodě u charterových agentur. Někteří si už pořídili vlastní plavidla a ponechávají je přes zimu v bezpečí chorvatských marin, aby se mohli příští rok vrátit jen tak na lehko.

Pravidla pro příjezd a pobyt zahraničních jachet a lodí určených pro sport a zábavu...dne 26. července 2013 začala platit nová Vyhláška

o podmínkách pro příjezd a pobyt cizích jachet a lodí určených pro sport a zábavu ve vnitřních mořských vodách a teritoriálním moři Chorvatské republiky (Uredba o uvjetima za dolazak i boravak stranih jahti i brodica namijenjenih sportu i razonodi u unutarnjim morskim vodama i teritorijalnom moru Republike Hrvatske – NN 97/13), kterou se sjednocují práva a povinnosti občanů členských zemí Evropské unie a dalších cizích občanů s právy a povinnostmi chorvatských občanů při plavbě na jachtách a lodích v Chorvatské republice.
Nejvýznamnější novinkou v porovnání s předešlou právní úpravou je zrušení nálepky "viněty" (vinjeta, dříve vydané viněty platí do vypršení jejich platnosti) a "seznamu posádky" (crew list), tedy omezení počtu osob, které mohou na cizích (zahraničních) jachtách a lodích pobývat (maximálně do 230 procent kapacity plavidla).
Velitel plavila, které připlouvá do Chorvatské republiky po moři, je povinen nejkratší cestou doplout do nejbližšího přístavu určeného pro mezinárodní provoz kvůli vyřízení hraniční kontroly a je povinen:

• podrobit se hraniční kontrole;
• ověřit seznam posádky a cestujících, kteří se nacházejí na plavidle, v Přístavním kapitanátu nebo jeho pobočce;
• zaplatit poplatek za bezpečnost plavby a ochranu moře před znečistěním, poplatek za užívání objektů bezpečnosti plavby a další předepsané poplatky;
• zaplatit pobytovou taxu;
• přihlásit k pobytu cizí státní příslušníky na plavidle v souladu s předpisy.

Velitel plavila, které bylo do Chorvatské republiky po souši nebo kotví v Chorvatské republice, je před započetím plavby povinen:

• zaplatit předepsané poplatky za bezpečnost plavby;
• zaplatit pobytovou taxu
• přihlásit k pobytu cizí státní příslušníky na plavidle v souladu s předpisy.

V případě, že se na jachtě či lodi nenachází její vlastník nebo člen jeho užší rodiny, musí mít uživatel plnou moc podepsanou vlastníkem.

Na plavidle, které se plaví v Chorvatské republice, se musí kvůli ověření nacházet následující dokumenty v originálu:

• potvrzení, že byly zaplaceny předepsané poplatky;
• osvědčení, že je plavidlo způsobilé k plavbě;
• osvědčení, že je osoba, která velí plavidlu, způsobilá k řízení plavidla v souladu s národními pravidly země, pod jehož vlajkou pluje, nebo v souladu s předpisy Chorvatské republiky (Seznam uznávaných zahraničních průkazů:
  Popis priznatih stranih isprava/dozvola - MPPI);
• potvrzení o pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám;
• osvědčení o vlastnictví nebo plná moc k jeho užívání.

Občané členských zemí EU musí mít k dispozici doklad, že za plavidlo byla zaplacena daň z přidané hodnoty (DPH) nebo clo, tedy důkaz, že má plavdlo status zboží Evropské unie:doklad T2L nebo

• originální účet nebo
• potvrzení daňového úřadu nebo
• jiný doklad o zaplacení DPH.

Velitel plavila je před odplutím z Chorvatské republiky povinen:

• podrobit se hraniční kontrole;
• ověřit seznam posádky a cestujících, kteří se nacházejí na plavidle, v Přístavním kapitanátu nebo jeho pobočce.

Po splnění předepsaných povinností je velitel plavidla povinen co nejkratší cestou opustit vnitřní moře a teritoriální moře Chorvatské republiky.
Předpisy jsou k dispozici na stránkách Ministerstva moře, dopravy a infrastruktury Chorvatské republiky v části Nautika.

Námořní hraniční přechody

Stálé hraniční přechody pro mezinárodní přepravu osob a zboží – námořní doprava:

• Raša Bršica,
• Rijeka,
• Zadar,
• Šibenik,
• Split,
• Ploče,
• Dubrovník.

Stálé hraniční přechody pro mezinárodní přepravu osob – námořní doprava:

• Umag,
• Poreč,
• Rovinj,
• Pula,
• Mali Lošinj (ostrov Lošinj),
• Korčula (ostrov Korčula),
• Ubli (ostrov Lastovo).

Sezónní hraniční přechody pro mezinárodní přepravu osob – námořní doprava, které jsou v provozu pouze od 1.4. do 31.10.:

• ACI marina Umag,
• Novigrad,
• Božava (ostrov Dugi otok),
• Sali (ostrov Dugi otok),
• Primošten,
• Stari Grad (ostrov Hvar),
• Hvar (ostrov Hvar),
• Vis (ostrov Vis),
• Komiža (ostrov Vis),
• Vela Luka (ostrov Korčula),
• Cavtat.

Co je zakázáno?
Jachtu nebo loď nesmí řídit osoba, která nemá k takovému jednání dostatečnou a prokazatelnou kvalifikaci včetně oprávnění. Pod nemalou pokutou je zakázáno převážet na palubě osoby, které nejsou napsány na ověřeném seznamu posádky. Zakázáno je také převážení dalších osob (zejména turistů) za finanční odměnu nebo jinou výhodu a samozřejmostí je také absolutní zákaz dovozu či vývozu drog, či jiných omamných látek.

Pomoc v nouzi
Pátrací a záchranou službu koordinuje Národní ústředna pro koordinaci pátrání a záchrany na moři (Nacionalna središnjice za usklađivanje traganja i spašavanja na moru), která zajišťuje 24 hodinovou pohotovostní službu na VHF kanálech 10 a 16 a na bezplatném telefonním čísle 195. Staré čílo 9155 platí jen do 13. února 2013. V případě nehody na moři, stejně jako na pevnině, je možné volat Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 (Jedinstveni europski broj za hitne službe 112) na telefon 112