Slovinsko (slovinsky Slovenija), oficiálně Republika Slovinsko (slovinsky Republika Slovenija; výslovnost:  [reˈpublika sloˈveːnija]), je středoevropský stát. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako první z nástupnických států Jugoslávie. Slovinsko je členem OBSE (od 24. 3. 1992), OSN (od 22. 5. 1992), Rady Evropy (od 14. 5. 1993), WTO (od 30. 7. 1995), EEA, NATO (od 29. 3. 2004), EU (od 1. 5. 2004), Eurozóny (od 1. 1. 2007), Evropské celní unie a Schengenského prostoru (od 21. 12. 2007) a OECD (od 21. 7. 2010). Jeho sousedy jsou Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie.
Většinu z necelých dvou milionů obyvatel Slovinska tvoří Slovinci (83%), následují Srbové (1,98%) a Chorvaté (1,81%). Slovinsko se nachází na území několika menších historických zemí, jeho jádrem je někdejší Kraňsko. Po zániku Rakousko-Uherska se jihoslovanské země postupně zformovaly v jugoslávské království. Za druhé světové války bylo území Slovinska rozděleno mezi Itálii, Německo a Uhersko. V září 1943 se Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie usnesla o obnovení Jugoslávie na federálním základě. Jednou z federálních jednotek se mělo stát i Slovinsko. Za datum vzniku Slovinské republiky je považován 19. únor 1944, kdy byl v Črnomelju Slovinský národněosvobozenecký výbor přeměněn v Slovinskou národněosvobozeneckou radu, v zásadě první slovinský parlament. Nezávislost na Jugoslávii vyhlásilo Slovinsko 25. června 1991. Na základě Brionské deklarace byla účinnost aktu vyhlášení nezávislosti na tři měsíce pozastavena. 2. října 1991 potvrdilo společné zasedání všech komor Skupščiny úmysl nabýt nezávislost okamžitě, jakmile uplyne tříměsíční moratorium smluvené Brionskou deklarací. Moratorium vypršelo 8. října 1991, kdy Slovinsko definitivně získalo svou nezávislost na Jugoslávii. 
Slovinsko se nachází ve střední Evropě...má přístup ke Středozemnímu moři a na podstatné části jeho severních hranic se nachází Alpy, jmenovitě horské skupiny Julské Alpy, Kamnicko-Savinjské Alpy, Karavanky a Pohorje. Jeho pobřeží, ležící u Jaderského moře, se táhne přibližně 47 kilometrů od hranic s Itálií k Chorvatsku. Jihozápadní části země vévodí krasy, jichž je registrováno necelých 6,6 tisíce, s podvodními řekami, roklinami a jeskyněmi, rozkládající se mezi Středozemním mořem a Lublaní. Naopak východ a severovýchod Slovinska, při hranicích s Chorvatskem a Maďarskem, je takřka rovný. Přesto je podstatná část slovinského území kopcovitá až hornatá a zhruba 90% povrchu leží nad 200 metrů nad mořem.
Ve Slovinsku se střetávají čtyři významné evropské geografické regiony – Alpy, Dinárské hory, Panonská pánev a Středomoří. Nejvyšší horou je Triglav se 2 864 metry, průměrná nadmořská výška činí 556,8 metrů. Přestože leží při pobřeží Jaderského moře, podstatná část Slovinska se nalézá v povodí Černého moře.
Kolem poloviny země (11 861 km²) zabírají lesy, což činí Slovinsko, po Finsku a Švédsku, třetím nejzalesněnějším státem v Evropské unii.Na slovinském území se dají nalézt i pozůstatky pralesů, zejména v oblasti Kočevje. Zemědělská plocha zabírá přibližně 4 685 km², z toho orná půda cca 1 751 km², trvalý travní porost 2 673 km² a zbývajících 260 km² jsou trvalé kultury. Dále se ve Slovinsku nachází 161 km² vinic. Podnebí je alpské, kontinentální a středomořské. Většina Slovinska má kontinentální podnebí, průměrná teplota je -2 °C v lednu a 21 °C v červenci.
Náboženství - podle posledního sčítání lidu (2002) se k římskokatolické církvi přihlásilo 57,8 % obyvatel, evangelíků bylo 0,8 %, pravoslavných 2,3 %, muslimů 2,4 %, věřících, kteří se nehlásí k žádné církvi, bylo 3,5 %, ateistů bylo 10,1 % a Židů bylo ve Slovinsku 99.Katolická tradice sahá ve Slovinsku až do osmého století, kdy proběhla druhá vlna christianizace (první proběhla v římské době). Na přelomu 15. a 16. století začal do slovinských oblastí pronikat vliv humanismu a renesance. Ve čtyřicátých letech šestnáctého století se zformoval první protestantský kroužek. Důraz na rodný jazyk způsobil, že právě v tomto období byla vydána první literární díla ve slovanském (slovinském) jazyce. Po roce 1590 zasáhla území dnešního Slovinska protireformace, většina obyvatelstva se poté vrátila ke katolictví. Ve Slovinsku se v současnosti nachází přibližně tři tisíce kostelů a kaplí.

Jak se dostat do Slovinska - autem...je asi nejlepší zvolit pro cestu do Slovinska právě tento způsob dopravy. Hlavní výhoda cestování autem je, že se dostanete na místa, kam normálně nejezdí vlak nebo autobus. Už loni (2016) lidé na slovinské dálnici mezi Rakouskem a Chorvatskem vedoucí kolem města Maribor stáli i v dvacetikilometrových kolonách. Její objíždění tak dostalo i jiný rozměr než ušetření patnácti eur za týdenní a třiceti za měsíční dálniční známku. Letos se v těchto místech očekávají kvůli dostavbě dálnice od Ptuje až k chorvatským hranicím ještě větší dopravní kolapsy. Cestování po Slovinsku mimo dálnice není zrovna pohodlné. Na cestách se často mění povolená rychlost, běžné je omezení na 60 km/h na křižovatkách i u přechodu pro chodce. Mnohdy není jasné, zda omezení ještě platí, či již skončilo. Také se často mění kvalita silnic. Důležité je držet se hlavních tahů a nenechat navigaci hledat kratší cesty, ze kterých se často vyklubou polňačky. Možností objetí placených úseků je hned několik. Zdánlivě nejjednodušší je kopírovat dálnici po bezplatných silnicích. Na posledním rakouském sjezdu z dálnice A9 se sjíždí na Spielfeld a přes centrum Mariboru se pokračuje do Ptuje. Tuto cestu bychom ale kvůli průjezdu hlavním městem Slovinska a dostavbě dálnice doporučili jen v noci ve všední den. Maribor se dá objet tak, že se na posledním obřím kruhovém objezdu před ním vydáte posledním sjezdem na město Lenárt a pak na Ptuj, ale nikoliv v sezonních špičkách.
Do Slovinska, země Evropské unie, nepotřebujeme vízum, což je jednou z nesporných výhod Slovinska jako země Evropské unie. Pro překročení hranic stačí občanský průkaz. Jestli jedete z Čech přes Rakousko rovnou do Slovinska nebo třeba ze Slovenska přes Maďarsko do Slovinska, nepotřebujete s sebou dokonce ani pas – pořád se budete pohybovat v Evropské unii. Dokonce je i možnost v této zemi pracovat.

Gastronomie...co se týká jídla, tak u pobřeží je nespočetné množství restaurací. Většina z nich se sice neřadí mezi extra třídu, ale nabídka je rozmanitá a jídlo je chutné i cenově dostupné. Skutečným symbolem Slovinska je jedinečná parmská šunka (pršut neboli prosciutto), která pochází z oblasti Karst. Její jemnost a lahodnou chuť ocení každý gurmán. Za úspěchem stojí dlouholetá tradice, sušení ve studené bóře a dobře krmená prasata. Nejlíp chutná s čerstvě upečeným domácím chlebem a kartským ovčím sýrem. K dosažení dokonalé harmonie chutí chybí už jen sklenička Teranu nebo Raniny. Za ochutnání stojí i tradiční istrijské pokrmy jako pstruh v pohankové mouce, žlikrofi (plněné ravioli s různými omáčkami a masem), Carniolan klobásky, ribe v šavorju (marinované menší ryby), potica (typická slovinská bábovka) a Bledský krémeš nebo vynikající dezert štruklji (tento vynikající dezert umí připravit každá dobrá hospodyňka v údolí Soča).Základními surovinami jsou ryby, olivový olej, česnek, bylinky, ovoce a zelenina a nejrůznější druhy sýra. To vše v BIO kvalitě. Prvotřídní olivový olej můžete koupit přímo od výrobců na farmě nebo doma. Velmi kvalitní je i domácí víno, které si můžete zakoupit rovněž přímo od výrobce (tip: Vina Božič). Pokud máte rádi maso, doporučujeme restauraci DORO (Izola), mají zde „mix meat plate“ za 20 EUR (stačí pro dvě osoby). V restauraci SIDRO zase umějí dělat dobře ryby za rozumnou cenu.

Rybolov...pokud chcete rybařit na moři, máte dvě možnosti – rybaření z břehu nebo z lodě. Pro rybaření ze břehu nepotřebujete žádné povolení, pro rybaření z lodi si musíte zakoupit denní, týdenní nebo měsíční povolení (povolení si lze koupit on-line). Denní povolení stojí 7 EUR. Velmi bohatá loviště ryb jsou i ve sladkých vodách, především v oblasti kolem Koperu (řeka Rizan a jezero Vanganel). V Koperu je rodina, která zprostředkovává rybářské výlety.

Jachting ve Slovinsku - nejmodernější mariny jsou ve městech Portorož, Izola a Koper. Pěkný přístav je i ve městě Piran (slovinské Benátky). Všechna zmíněná města slouží zároveň jako celní přístavy. Izola funguje jako celní přístav jen od jara do podzimu. Tato lokalita je vhodná jak pro zkušené jachtaře, tak pro začátečníky a rodiny s dětmi. V létě zde zpravidla fouká stabilní mírný vítr, přístavy jsou vybavené mooringy a často nabízejí asistenci při přistání. Moře je zde v důsledku malé hloubky v létě krásně vyhřáté. Co se týká čistoty vod, Slovinsko se řadí mezi top země.

10 nejhezčích oblastí

1. Piran
2. Přírodní park Strunjan
3. Město a jezero Bled
4. Vodopády Savica
5. Národníh park Triglav
6. Park Postojnska jama
7. Lublaň - hlavní město Slovinska
8. Škocjanské jeskyně
9. Jezero Bohinj
10. Hrad Predjama

Pobřeží je dlouhé asi 40 km a nabízí zajímavý koktejl zážitků. Najdete zde pěkná městečka postavená v benátském stylu, krásně čisté moře s udržovanými plážemi (často oceněnými modrou vlajkou), nedotčenou přírodu a vysoké hory, které obklopují Slovinsko ze všech stran. Slovinsko je sice malé, za to máte všechno na dosah ruky. Ať už se rozhodnete pro návštěvu přírodního parku, salin, divoké řeky, jeskyně, ekofarmy nebo hor, cesta vám nepotrvá déle než hodinu. Jachtaři ocení moderní mariny a velmi kvalitní technický servis.

Počasí a povětrnostní podmínky
Díky vysokým horám, které Slovinsko obklopují ze všech stran, je počasí hodně ovlivněné sezónními a lokálními vlivy. V průběhu léta fouká u pobřeží většinou mírný vítr ze směru NW o síle do 4 Bf. Dobře zde funguje i denní termika – tzn. fouká pravidelný silný severozápadní vítr (denní bríza nebo také maestrál), který se rozfoukává kolem desáté hodiny a při západu slunce ustává. Pro přístavy v severovýchodní části Jadranu je typický katabatický vítr (studený vítr, který padá z hor směrem dolů do údolí převážně v noci). Při stabilním počasí se toto děje každý den mezi 21. až 2. hodinou ranní a 5. až 7. hodinou ranní. V létě se může vyskytnout i jugo (jihovýchodní vítr) nebo bóra. Netrvá však déle než 2–3 dny. Jugo na rozdíl od bóry téměř nikdy nepřesáhne sílu 7 Bf. Jugo má většinou cyklonální charakter, takže je dobře předvídatelný (známky blížícího se juga: klidné moře, slabý proměnlivý vítr, šero na horizontu směrem na jih, zvýšení teploty a vlhkosti a postupné snižovaní tlaku). Velmi nebezpečné a nepředvídatelné jsou větry Lebič (N) a Tramontana (SW, W). Často vznikají, když jsou v létě vysoké teploty a nad horami kolem 1 000 m n.m. je kolem nuly. Přináší velmi špatné počasí, nulovou viditelnost a vítr kolem 45 uzlů. V létě se vyskytují i bouřky, ale většinou trvají jen krátce.Průměrné teploty v létě jsou 22–25 °C. Někdy se teploty vyšplhají až na 31 °C. Navzdory tomu, že Slovinsko se nachází v severní části Jadranu, moře je zde v létě krásně vyhřáté. Záliv není příliš hluboký, takže se voda v moři stihne ohřát. Na jaře a především na podzim je vítr velmi nestálý, doprovázený silnými bouřkami. Nebezpečná bóra zde fouká hlavně v zimě. Je spojená s bouřlivým počasím a může foukat až čtrnáct dní. Fouká ze směru NE (směr je hodně ovlivněný tvarem pobřeží) a může dosáhnout rychlosti až 100 uzlů. Nejsilněji fouká bóra v Terském zálivu. Stejně jako je bóra častá v létě, je v zimě časté jugo (silný jižní až jihovýchodní vítr), který fouká ze severní Afriky. Od října do května vane tento vítr poměrně často, déle a s větší silou až do 9 Bf. Protože jugo vane dlouhou vzdálenost přes moře, může zvednout velké 3–4 metrové vlny. Před severoitalským pobřežím tak vznikají nebezpečná místa.

Města
Slovinsko, jako přímořská destinace stojí v hlubokém stínu proslulého Chorvatska. Přitom na slovinském pobřeží vás čekají starobylé města s ohromující atmosférou. Za mořským sluncem a mořským vzduchem se vydejte do měst na pobřeží, třeba do Piranu, Koperu, Izoly nebo Portorože.

 Jezero Bled v létě

Piran je malebné středověké městečko postavené v benátském stylu. Městečko není příliš velké. Procházka historickým centrem vám zabere zhruba dvě hodiny. Uchvátí vás však spleť křivolakých uliček s četnými kavárnami. Ze zdí starobylých domů sálá klid a pohoda. Nemůžete zabloudit, protože všechny uličky vedou k moři. Dříve či později vás bludiště vyvede na pobřeží, kudy vede pěkná promenáda. Je zde i několik živých náměstí a hospůdek, kde si můžete dát chutný oběd a příjemně hořké pivo Laško (chutná podobně jako Plzeň). Dominantou města je kostel sv. Jiří se zvonicí připomínající věž na náměstí sv. Marka v Benátkách. Na zvonici se dá vyjít po dřevěných schodech a je odsud krásný výhled. Vstup stojí jen symbolické 1 euro. Kousek od přístavu je hlavní náměstí Tartinijev trg, pojmenované po nejslavnějším zdejším rodákovi Giuseppe Tartinimu. Byl to světoznámý hudební skladatel a houslový virtuos. Směrem k vnitrozemí město obepínají mohutné hradby, které od 7. století chránily město před nepřáteli. Výstup na hradby stojí za to! Odmění vás nádherným výhledem na město a celý Terstský záliv. Pokud bude dobrá viditelnost, uvidíte i štíty Dolomit nebo vrch Triglav v Julských Alpách. Na přilehlých kopcích se rozprostírají olivové háje a vinná réva. Pláže v Piranu nehledejte, slunit se můžete pouze na velkých skalách. Nedaleko přístavu je akvárium a námořní muzeum. V muzeu je k vidění zajímavá expozice plavby – modely různých typů lodí a navigačních přístrojů, námořnické uniformy, obrazy od mořských malířů, různá lodní zařízení, fotografie pořízené na palubách lodí, rybářské náčiní, apod. Národní park Triglav v Julských Alpách.

Přístav Piran je celoroční celní přístav. Je zde poměrně málo místa a v hlavní sezóně bývá již brzy odpoledne přeplněn. Vnitřní přístav je vyhrazen pro rybářské čluny. Je tu několik mooringových stání, ale ne všechna mají přípojku na vodu a elektriku. V přístavu není sprcha, jen WC. K molu uzavřenému plotem se smí přistávat jen za účelem vyřízení celních formalit. Přístav je dobře chráněný. Nepříjemný je pouze vítr ze SW, který vytváří nepříjemné vlnění. Ve městě jsou supermarkety, masna a trhy s čerstvým ovocem a zeleninou.
Pohled na město Piran.

Koper je rušné a velké město s průmyslovou zónou. Je zde velký obchodní přístav, kde přistávají velké nákladní a výletní lodě (cruise ships). Staré město je velmi pěkné a zachovalé, jsou zde krásná benátská náměstí i zajímavé historické památky.

Marina Koper - menší marina se nachází jižně od průmyslového přístavu. Nabízí 75 mooringových stání pro jachty do 18 metrů a s ponorem do 3,5 metru. Je zde připojení na vodu a elektřinu, sprchy a WC, připojení k WIFI a recepce. V blízkosti je čerpací stanice. Dostupný je veškerý technický servis (opravy a údržba lodí, opravy přívěsných motorů, šití plachet, opravy elektronických a hydraulických zařízení). VHF kanál 17.
Izola je rybářské město s moderní marinou a rybolov tu hraje velkou roli dodnes. Stojí zde loděnice a továrna na zpracování ryb. Tradice v rybaření se odráží i ve výborné kuchyni. Zdejší restaurace nabízejí chutně připravené ryby a plody moře. Každý rok v srpnu se koná velká rybářská slavnost. Pokud se jí zúčastníte, můžete ochutnat nejrozmanitější rybí speciality, polévky a jiné chutné pokrmy z plodů moře. Ve městě si můžete koupit domácí víno a velmi kvalitní olivový olej přímo u výrobců doma). Nejvíce památek je kolem starého přístavu u Velkého náměstí (Veliki trg). Stojí tu radnice z 16. století, za ní v uličkách najdete palác Manzioliů a renesanční palác Lovisato. O kousek dál je kostel sv. Maura se sbírkou vzácných obrazů italských mistrů. Pokud máte děti, vezměte je do muzea železnic s největší sbírkou v Evropě – je zde železnice s miniaturními lokomotivami a vagony, nádražími a zastávkami. Na severozápadní části poloostrova je pěkný park s borovým lesem, na nějž navazuje volně přístupná městská pláž. Milovníci večírků a hudby se mohou odreagovat v některém místním klubu nebo diskotéce.
Marina Izola - dobře chráněná marina s dlouhou rybářskou tradicí. Marina se nachází na západním okraji města. Nabízí 650 mooringových stání na vodě pro velké i menší lodě (délka lodi 8 – 30 metrů, hloubka až 4,5 metru). U každého stání je připojení na vodu a elektriku, je zde několik sprch a WC. Mají zde dostupnou WIFI síť, supermarket, prádelnu, parkoviště a dobře zásobený obchod s jachtařským vybavením. Marina nabízí kvalitní technický servis – opravy a údržbu lodí, opravy přívěsných motorů, šití plachet, opravy markýz, instalace a opravy elektronických a hydraulických zařízení. Je zde čerpací stanice (pondělí – neděle, 8 – 20 hod.). Asi 300 metrů od přístavu je lékař, lékárna a pošta. Marina je eco friendly a oceněná modrou vlajkou. Kousek od mariny se nachází obchod Levante s čerstvými rybami – široká nabídka čerstvých ryb od místních rybářů, mušle, olivy, lokální víno a sůl z místních salin. VHF kanál 17 (možná asistence při přistání). Město Izola s marinou.
Portorož italsky zvané Portorose (přístav růží), je nejvýznamnějším slovinským přímořským a lázeňským letoviskem. Je zde mnoho hotelů, wellness & spa resortů, diskoték, restaurací, barů, kavárniček i několik kasin. Jižně od města jsou známé solné plantáže - Sečoveljske Soline. Některé saliny fungují dodnes. Jachtaři si sem mohou udělat výlet pěšky nebo na kole a vyzkoušet prastarý způsob těžby soli z mořské vody.

Marina Portorož 
je poměrně velká marina, která nabízí přes 650 mooringových stání. U každého stání je stojan s vodou a elektrikou. V marině je WIFI síť, prádelna, sprchy a WC, obchod s jachtařským vybavením, technický servis, čerpací stanice, opravna plachet, supermarket, plavecký bazén a půjčovna automobilů. Celní formality je možné vyřídit pouze v Piranu. Kousek od mariny je velký sportovní areál (tenis, minigolf, košíková) a dráha pro minikáry. Děti si zde mohou i vyzkoušet jízdu na koni. Severně od mariny je kilometr dlouhá písečná pláž s navezeným bílým pískem, kde se platí vstupné. Pohled na Portorož
Přírodní park Strunjan - tato část pobřeží byla v roce 1990 vyhlášena přírodní rezervací. Jedná se o 4 km pobřeží mezi Piranem a Izolou. V  zátoce Moon bay je nádherně čistá voda a písčitá pláž oceněná modrou vlajkou. Nad písečnou pláží se tyčí 80 metrů vysoké flyšové útesy (Strunjanski Klif), nejvyšší útesy svého druhu na celém jaderském pobřeží. Na nejvyšším místě stojí posvátný kříž, který ochraňuje námořníky. V parku se nachází poutní kostel Nanebevstoupení Panny Marie, jsou zde tři luxusní hotely s otevřenými bazény a vynikajícími restauracemi, které uspokojí i náročné hosty. V celé oblasti přírodního parku je zákaz kotvení (více podrobností najdete v Atlasu 888 přístavů, zátok a kotvišť). Pro tento přírodní park je typická velká biologická rozmanitost, průzračně čistá voda, mnoho druhů vzácných ryb a korálů, termální prameny a nedotčená příroda. Rozhodně stojí za návštěvu!  

Charterové společnosti
Mezi nejkvalitnější charterové společnosti ve Slovinsku, které nabízejí zároveň špičkový servis, patří Adria Service Yachting (Izola) a Inter Mares (Portorož). Je zde i několik menších charterových společností. Charterové společnosti nabízí pronájem jednotrupých plachetnic, katamaránů i motorových lodí.

Velvyslanectví České republiky v Lublani - adresa
Riharjeva 1
1000 Ljubljana

tel.: 00386-1-420 24 50
fax.: 00386-1-283 92 59
e-mail: ljubljana@embassy.mzv.cz
internet: www.mzv.cz/ljubljana

pracovní doba: pondělí - pátek 7:45 - 16:15, úřední hodiny konzulárního oddělení: pondělí, středa, pátek 09:00 - 12:00