|
Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (PR, pol.  Rzeczpospolita Polska, RP), je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.
Počátky polského státu a jeho christianizace sahají do 10. století...Polské království, které roku 1569 prohloubilo unii s Litvou, bylo jedním z mocných evropských států, avšak zaniklo v trojím dělení Polska (1772–1795). Roku 1918 bylo Polsko obnoveno jako republika.
Po 2. světové válce, která zemi velmi těžce postihla, bylo Polsko do roku 1989 socialistickou republikou.
Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.
Polsko je mj. členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny.
Polsko je parlamentní republikou. Parlament je od roku 1989 opět dvoukomorový, tvoří jej Sejm (460 poslanců) a Senát (100 senátorů).
V Česku má Polsko velvyslanectví v Praze, generální konzulát v Ostravě a v Brně.
Administrativní dělení
Od 1. ledna 1999 má Polsko trojstupňové členění na vojvodství (województwo), okresy (powiat) a obce (gmina). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „obec“ oproti polskému – gmina je spíše ekvivalentní působnosti pověřeného obecního úřadu – se v článcích používá výraz gmina.
Polsko se dělí na následujících 16 vojvodství: 
Dolnoslezské (Dolnośląskie)
Kujavsko-pomořské (Kujawsko-pomorskie)
Lodžské (Łódzkie)
Lublinské (Lubelskie)
Lubušské (Lubuskie)
Malopolské (Małopolskie)
Mazovské (Mazowieckie)
Opolské (Opolskie)
Podkarpatské (Podkarpackie)
Podleské (Podlaskie)
Pomořské (Pomorskie)
Slezské (Śląskie)
Svatokřížské (Świętokrzyskie)
Varmijsko-mazurské (Warmińsko-mazurskie)
Velkopolské (Wielkopolskie)
Západopomořanské (Zachodniopomorskie).
Největším a nejlidnatějším vojvodstvím je Mazovsko s hlavním městem Varšavou. Tato provincie má zhruba velikost Marylandu a Connecticutu nebo Belgie a Estonska. Nejhustěji zalidněnou provincií je industriální Slezsko (asi 400 obyvatel na km², přičemž polský průměr je asi 130). Nelméně obydlenými oblastmi jsou území Mazurských jezer a Podlasie, které jsou díky své nedotčené přírodě a velkému množství jezer atraktivními turistickými cíli. Nejnavštěvovanějšími oblastmi jsou Malopolsko se starým hlavním městem Krakow a jedinečné Tatry. Západní Pomořansko a Pomořansko, vojvodství která se táhnou podél pobřeží, jsou rovněž velmi populární pro své písečné pláže, četná jezera a lesy.
Stálé svátky
1. ledna Nový rok (Nowy Rok)
6. ledna Tři králové (Trzech Króli)
1. května Svátek práce (Święto Pracy)
3. května Ústava z 3. května 1791 (Uchwalenie Konstytucji 3 Maja)
15. srpna Nanebevzetí Panny Marie, Polské Armády (Wniebowzięcie Najświętszej Maryi Panny, Święto Wojska Polskiego)
1. listopadu Všech svatých (Wszystkich Świętych)
11. listopadu Den nezávislosti Polska (1918) (Odzyskanie Niepodległości)
25. prosince – 26. prosince Vánoce (Boże Narodzenie)
Pohyblivé svátky
Velikonoční neděle (Zmartwychwstanie Pańskie – Niedziela Wielkanocna)
Velikonoční pondělí (Poniedziałek Wielkanocny)
Seslání Ducha Svatého – (Zesłania Ducha Świętego – Zielone Świątki) – v neděli, 50 dnů po Velikonoční neděli
Těla a Krve Páně – Boží tělo (Ciała i Krwi Pańskiej – Boże Ciało) – ve čtvrtek, 60 dnů po Velikonoční neděli.
VELVYSLANECTVÍ ČR VE VARŠAVĚ
Adresa: Koszykowa 18, 00-555 Warszawa, Polsko
Telefon: +48/ 225 251 850, Fax: +48/ 225 251 898
V případě vážné situace nouze českého občana na území Polska v mimopracovní době je možné volat na telefon konzulární pohotovosti +48 608 298988.
Důrazně upozorňujeme, že tento telefon neslouží k zodpovídání dotazů v mimopracovní době. S dotazy se obracejte na telefonní číslo velvyslanectví +48 22 5251850
v pracovní době od pondělí do pátku od 8:00 do 16:30.
Pro případ zajištění kontaktu mezi českými a polskými úřady v mimopracovní době je možné obrátit se na telefon diplomatické služby +48 602 686 837.
E-mail: warsaw@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/warsaw
Úřední hodiny konzulárního oddělení: po-čt 9.00-12.00 hod., (termín schůzky na konzulárním oddělení je nezbytné si předem dohodnout)
Pracovní doba: po-pá 8.00-16.30, konzulární obvod: celá Polská republika
Zajímavosti severního Polska
Putování za polskými zajímavostmi lze začít na severu u Baltského moře, které je na východě ohraničeno Krynicí Morskou a na západě Svinoústím s celkovou délkou 524 kilometrů. Jednou z perel baltského pobřeží je Gdaňsk. Společně s lázněmi Sopoty a přístavem Gdyně tvoří tak zvané Trojměstí propojené dopravně, průmyslem i kulturou. V létě je zde možné koupání v moři na písečných plážích s bohatým zázemím, třebaže Balt nemůže klimatem konkurovat jižním mořím. Spíše budou lákat výlety lodí, případně trajekty do Dánska (ze Svinoústí do Kodaně a na ostrov Bornholm) a Švédska(ze Svinoústí do Ystadu a Malmö, z Gdyně do Karlskrony.
Křižácký hrad Malbork je zajímavostí města Malbork na severu Polska v Pomořském vojvodství a z Gdaňska do Oxelösundu). Štětínská zátoka, Gdaňský a Puckého záliv poskytují výborné možnosti pro windsurfing
a jachtingoví znalci přírody ocení přímořské národní parky – Woliňský a Slowiňský, kde jsou jezera Gardno a Lebsko odděleny od moře písčitými dunami.
Dvacet tisíc jezer
Na jihu a jihovýchodě Polska se rozkládá „země jezer“, kterých je v Polsku více než 20 tisíc. Většina z nich má plochu větší jednoho hektaru. Z Mazurských jezer je největší Šniardwy – 110 kilometrů čtverečních. V takřka člověkem nedotčené přírodě najdou svůj „ráj“ milovníci vodních sportů a rybaření. Rybářská sezona trvá v Polsku celý rok.
Stezka po velkých mazurských jezerech představuje více než 100 km romantické plavby na jachtu mezi úkryty divoké přírody, křižáckými hrady a hospůdkami Pionýrem jachtingu na trase po Velkých mazurských jezerech byl křižácký velmistr Winrich von Kniprode, který v roce 1379 přeplul Oblast Velkých jezer ze severu na jih. Největší komplikací v této rizikové a nelehké plavbě představovalo chybějící spojení mezi jezery, kvůli čemuž museli loď několikrát přenášet po pevnině nebo bažinatém terénu. Na vlastní žádost velmistra byl připraven plán propojení jezer, který byl bohužel zrealizován pouze z malé části. Teprve v roce 1687 inženýr Józef Naroński, původem Polák, zpracoval reálný projekt, jak jezera propojit kanály. Samuel Suchodolski se svým synem Janem zpracovávali plán kanálů až do roku 1744, samotná realizace trvala pouhý rok.
Trasu si můžete jednoduše prohlédnout na mapě. Pro vodáky hlavní trasa Velkých mazurských jezer začíná na jezeře Wiartel blízko města Pisz. Jezero je propojeno splavným potokem s obrovským Nidzkým jezerem. I když je vodní plocha z velké části úplně znepřístupněna pro motorová plavidla, pro jachtaře je dostupná. Toto jezero je jedním z největších mazurských jezer, i když jeho břehy jsou skoro prázdné. Je umístěno uprostřed jedlových a borovicových lesů Piského pralesa. V jeho západní části, na západ od průsmyku vedoucího k jiným velkým jezerům, leží jediné větší osídlené místo, město Ruciane-Nida.
Trasa Velkých mazurských jezer probíhá dále severním směrem přes jezero Bełdany a podél poloostrova, na kterém je v obrovské rezervaci veden řízený chov divokého polského koníka. Na konci poloostrova je zpřístupněna malá pramice. Jezero Bełdany zde přechází v jezero Mikołajské, směrem na východ vede trasa k největšímu polskému jezeru Śniardwy.
V Mikołajkách, letním hlavním městě, začíná jezero Tałty. Dále vede trasa přes kanály Szymoncký a Tałtowský a také přes jezera Tałtowisko, Szymońské, Jagodné a Boczné. Nejkratší z umělých mazurských kanálů je kanál Kula vedoucí k jezeru Niegocin. V půlce tohoto kanálu se nacházíme v jachtařsky významném místsě mezi umořími řek Visly a Węgorapy. Od tohoto místa voda teče jakoby přímo na sever do Baltského moře. Odjakživa se právě v těchto místech koná pasování jachtařských adeptů na opravdové „jezerní vlky“.
Mezi Niegocinem a jezery Kisajno a Dargin spojené dvěma kanály, leží město Giżycko. Je známé hlavně jachtařům díky mostu, který se otevírá pomocí síly lidských svalů, díky Tvrzi Boyen, četným festivalům, skvělým pražmám, které našly své místo i v městském erbu
a zlatým motorkářům. Po proplutí kanály v Giżycku vplujete do oblasti jezer Kirsajty a Mamry poseté ostrovy. Trasa končí ve Węgorzevě. Popsaná trasa je dlouhá více než 100 km.
Nechybí mnoho, aby se vodní cesta mohla prodloužit až k Baltskému moři. V tuto chvíli chybí pouze 2500 metrů a několik plavebních komor na Mazurském kanále, aby byla vytvořena atraktivní vodní cesta. Podél celé cesty čekají na jachtaře ne jenom kouzelné zátoky a skvělá místa ke koupání a rybaření ale také „kultovní” přístaviště a městečka. K nejslavnějším místům na trase patří myslivna „Pranie”, která leží na vysokém břehu Nidzkého jezera. Na západním břehu Bełdanu při ústí řeky Krutyně je umístěn netypický rekreační areál Galindia a cyklistická vesnička na východním břehu. V Ryně, na konci Ryńského jezera, které sousedí s jezerem Tałty, se tyčí po Malborku druhý největší křižácký hrad přestavěný na luxusní hotel. Taverna Zęza v Sztynorče je zase velmi známým místem mnoha kulturních událostí.
Centrem jihozápadní části, čili Velkopolska, je Poznaň, město bohaté na pamětihodnosti a muzea, ale také místo největších palmových skleníků v Evropě. Padesát kilometrů od Poznaně leží Gniezno, první hlavní město Polska s gotickou katedrálou a relikviemi svatého Vojtěcha - patrona Polska i Čech. V Leszně byl rektorem gymnázia Českých bratří Jan Ámos Komenský. Na jih od Velkopolské nížiny leží Slezská nížina se střediskem Vratislav (Wroclaw), která byla až do roku 1526 součástí českého království.
Prales sousedí s velkoměstem
Při poznávání zajímavostí Polska nelze vynechat střední část země s Mazowieckou nížinou a hlavním městem Varšavou. Ve II. světové válce byla zcela zničena, po ní opět postavena a modernizována. Když unaví prohlídka a ruch velkoměsta, můžeme navštívit periférii Varšavy – Kampinoský prales, který je se svými 35 tisíci hektary v těsném sousedství městské aglomerace skutečnou světovou raritou.
Divoké koně a poušť
Na východním okraji nížinného pásma leží známý Běloveský prales s rezervací zubra evropského a polských divokých koní (tarpanů). Na jihu se rozkládá Krakovsko-čenstochovská vysočina s mnoha krasovými jeskyněmi. Zde se bude líbit jak turistům – obdivovatelům zřícenin starých hradů, tak horolezcům (vápencové skály). Dokonce se můžete ocitnout uprostřed nefalšované pouště. Na území Jury se rozkládá Bludovská poušť, jedna z největších oblastí pohyblivých písků ve střední Evropě (32 km2 ).
Jachting v Polsku
Polsko představuje ideální cíl pro každého jachtaře. Poskytuje ideální podmínky k tomuto sportu, hlavně díky početným velkým jezerům umístěným hlavně v severních regionech země. Jachtařská sezóna začíná na počátku května a trvá do konce září.
Nejvíce milovníků středozemního jachtingu jezdí na Velká mazurská jezera (Bełdany, Śniardwy, Niegocin, Mamry). K nejznámnějším střediskům vodní turistiky patří Ruciane-Nida, Mikołajki, Pisz, Giżycko a Węgorzewo. Určitě byste neměli minout pojezeří Augustowské, Iławské, Drawské a region Kaszuby, ve kterém leží jeden z nejstarších jachtařských středisek v Polsku: Charzykowy u Chojnic.
Tento sport si můžete užít také v horách, např. na Solinském jezeru (Bieszczady) nebo Żywieckém jezeru (v Beskydech). V zimě je výbornou příležitostí, jak aktivně strávit volný čas, lední jachting.Jachting na moři podél polského pobřeží se původně rozvíjel hlavně díky početným jachtařským klubům ve Svinoústí, Kołobrzegu, Ustce, Jastarni, Łebie, Gdyni, Gdańsku a Krynicy Morské.
Nyní se zde nachází čím dál více soukromých firem a osob, které nabízejí pronájmy nových a udržovaných mořských jacht. Největší nabídka plaveb po Baltském moři je v červenci a srpnu.
Pokud si naplánujete prázdniny na jachtě v Polsku, mějte na paměti, že si plachetnici můžete pronajmout pouze pokud vlastníte jachtařský průkaz. Tento dokument můžete získat po absolvování kurzu organizovaného Jachtařskou školou polského jachtařského svazu s licencí (Varšava, Chocimska 14, tel. +48 22 848 04 82). Mnoho firem nabízí také plavby s kvalifikovaným kormidelníkem.
Počasí v Polsku
Polsko je velká země s rozmanitým povrchem – od jižních velehor a hor přes nížiny až k mořskému pobřeží. Charakter podnebí a aktuálního počasí v Polsku je dáno mimo jiné polohou místa. Obecně lze podnebí v Polsku označit jako kontinentální, na severu přímořské (oceánské). Při vyhledávání předpovědi počasí v Polsku je nutno rozlišovat oblasti, pro něž se vztahují.
Klimatické podmínky Polska
Polsko se rozkládá ve střední Evropě, východní část zasahuje do Evropy východní. Tato poloha určuje charakter podnebí (klimatu) a počasí v Polsku. Pro sever Polska, kde pevnina přechází do Baltského moře, je typické klima oceánské.
Rozmary počasí v Polsku
Kontinentální klima typické pro střední a východní Evropu se vyznačuje výrazným rozdílem mezi ročními obdobími:
deštivé a poměrně chladné jaro,
teplá léta se srážkami,
suchý a teplý podzim,
tuhá zima se sněhem.
V posledních letech však tento model přestává platit, a to v celé Evropě. I počasí v Polsku se může projevovat nenadálými
a nepředvídatelnými „rozmary“.
Zimy mohou být bez sněhu a mrazu, a nebo se přiženou sněhové bouře způsobující dopravní a energetické kalamity.
Jaro může být dlouhé a chladné, ale právě tak mohou teploměry v březnu a v dubnu ukazovat hodnoty vysoko nad dvacet stupňů Celsia.
Přívalové deště, místní záplavy, rozvodněné řeky a povodně z kraje léta nebo v létě trápí Polsko právě tak jako naši zemi či jiné evropské státy.
Snad jenom podzim si i v Polsku trvale zachovává příjemný charakter babího léta a stálé, předvídatelné počasí. Mimochodem, ne náhodou se říká, že například Varšava je nejkrásnější právě na podzim.
Vývoj počasí v Polsku
Počasí v Polsku se vyvíjí stejně jako u nás. Střed země je ovlivňován stejnými meteorologickými faktory. Co je jiné, to jsou větší tepelné rozdíly mezi dnem a nocí. Na to je třeba myslet, jestliže se do Polska vydáváme třeba pod stan (na příklad na Mazurská jezera). Velice proměnlivé počasí je v polských Tatrách, ráz počasí se může změnit co hodinu. I s tím je třeba počítat a na horské túry se náležitě vybavit.
U moře vždy fouká - jiné je počasí na severu Polska – u moře. Nelze ovšem očekávat podnebí podobné jadranskému nebo středomořskému. Pro baltické pobřeží je typický vítr (proto jsou také pláže vybaveny větrovými zábranami, koši a podobně). U moře v Polsku jsou rovněž častější srážky než ve vnitrozemí.
|
