Korsika je ostrov ležící v západním Středozemním moři spadající pod správu Francie. Rozloha ostrova dosahuje 8680 km², je 4. největším ostrovem ve Středomoří. Svým tvarem připomíná zaťatou pěst se vztyčeným palcem. Ostrov je dlouhý 183 km a široký 83 km, což přibližně odpovídá vzdálenostem ostrova od evropské pevniny. Od Francie je vzdálen 180 km, od Itálie 80 km. Obýván je přibližně 322 000 obyvateli. Nejvyšší horou ostrova je Monte Cinto, které dosahuje 2706  m n. m. Oficiálním jazykem je francouzština, hovoří se tu ale často italsky a také korsicky. Tento původní jazyk byl dlouhá léta zakázán, ale dnes se běžně vyučuje na středních a vysokých školách. Jazyk se řadí do italského nářečí, patří do skupiny toskánských dialektů, z latiny. Korsika je místem narození Napoleona Bonaparte a nedotčenou krajinou s množstvím ledovcových jezer. Části ostrova jsou zapsány v UNESCO. Ostrov je znám pro své bělavé pláže a čisté moře (délka pobřeží je 1047 km), což ho řadí mezi častý cíl turistů.
První záznamy o osídlení ostrova pocházejí z dob antického Řecka, kdy byl ostrov osídlen Řeky, Etrusky a Kartaginci. Roku 564 př.n.l. založili Řekové dnešní hlavní město Ajaccio. V roce 227 př.n.l. připadl ostrov do sféry vlivu Římské říše.































 

Ve středověku se ostrov opět stal cílem mnohých zájmů, a tak se na něm střídali vládci. Nejprve ostrov patřil italskému státu Pise, pak Janovu. Přístavní město Calvi je jedním z možných rodišť „Janovana“ Kryštofa Kolumba. Ve středověku se také na ostrově začaly pěstovat jedlé kaštany a olivy. Ve válce nad Itálií získala ostrov v 16. století Francie, ale po uzavření mírové smlouvy byl ostrov navrácen opět městu Janov. V krátkém nejistém období se o samostatnost Korsiky zasazoval význačný rodák Pasquale Paoli. Korsika definitivně připadla do područí Francie roku 1768, kde zůstala až do roku 1942, kdy byla obsazena a krátce okupována italskými vojsky. Od roku 1982 má v rámci Francie autonomii s vlastní vládou a regionálním parlamentem. Zde, v městě Ajaccio, se také narodil 15. srpna 1769 Napoleon Bonaparte. Severní část (prst) ostrova kulminuje vrcholem Mt. Stello a pokračuje na jih, kde vrcholí na Mt. San Pietro (1 766 m).
Ostrov je rozdělen na dvě správní oblasti - départementy - Corse-du-Sud – jižní část ostrova se správním střediskem Ajaccio (poznávací značka vozidel 2A, dříve 20A) a Haute-Corse – severní část části ostrova, správní středisko Bastia, největší a nejdůležitější přístav Korsiky (poznávací značka vozidel 2B, dříve 20B).

Podnebí - na různých místech ostrova se podnebí dost podstatně liší. Průměrná roční teplota na pobřeží se pohybuje kolem 16 °C, v horách v zimě pod nulou. Přesto lze i v červnu zažít pod horou Monte Cinto vydatnou sněhovou nadílku. Místy se sníh drží celý rok. Jezero Lac du Rotondo svírá často ještě v červenci ledový prstenec. Pod dvoutisícovkou Monte Incudine je v létě možné ráno chodit po jinovatce a za tři hodiny se pak vyhřívat při 32 °C. Srážky v horách dosahují běžných 1 500 mm. Na vrcholech i v létě za pěkného počasí dost fouká. Od východu z moře vane vítr Lavante, z jihu Scirocco a až stokilometrovou rychlostí projevující se na východních svazích padavými větry.
Na ostrově žije zhruba 320 tisíc obyvatel, z toho asi 100 tisíc ve městech Bastia a Ajaccio. Vzhledem k povrchu ostrova a drsným horským podmínkám patří Korsika k oblastem s nejmenším zalidněním. Mladá generace se stěhuje do měst, kde je více pracovních možností a turistický ruch. Na Korsice je mnoho rybářských vesniček – rybaření byla dříve hlavní obživa tamějších obyvatel. Dějiny ostrova byly celá staletí velmi rušné. Od dob Říma přes Saracény, dlouhou okupaci Janovem, přes krátké období samostatnosti až po jeho připojení k Francii. Obtížně dostupné hory byly hrdým Korsičanům vždy dobrým domovem a macchie laskavou matkou. "Vlajka" ostrova zobrazuje useknutou hlavu Saracéna. Podle legendy ukazovali Korsičané hlavu velitele na kůlu proti bílé plachtě, aby tak odradili od útoku další nájezdníky. Využití tohoto symbolu je ale až z doby novověku.

Jak na Korsiku  - autem a trajektem - ty jezdí z Janova, Livorna nebo z Nice. Protože Janov je od Korsiky nejdál, je takový trajekt nejdražší a trvá nejdelší dobu. Naprostou většinu trajektů na Korsiku provozuje společnost Corsica ferries. Dopravu trajektem si můžete zařídit, zamluvit a zaplatit přes web na adrese www.corsicaferries.com. Je-li pro vás problém cizí jazyk, jízdenku na trajekt si za stejnou cenu můžete objednat v české cestovní kanceláři Ibis, která se na Korsiku obecně specializuje. K trajektu také můžete zkusit přijet na blind a v místní kanceláři si jízdenku koupit až před cestou, ale nemusí se to podařit, trajekty bývají plné.
Trajekty plavidla s jednou nebo více garážovými palubami a s pěti dalšími palubami, ve kterých se dá přebývat během plavby. Obě cesty pro jedno (normální) auto a dvě osoby vychází po přepočtu asi na pět a půl tisíce korun, ovšem cena se nedá přesně stanovit, protože tam mají různá zvýhodnění a loterie o lístky či co. Občas se mění délkový rozměr, pod který se auto počítá jako malé. Ještě v roce 2006 to bylo 4,5 metru, takže jsme s oktávkou platili víc, než bychom platili dnes, kdy je to 5 metrů.
Pojedete-li v jednom kuse, švýcarské Alpy, italské mosty ani italská městečka si moc neužijete.
Další nemalé náklady představují dálniční poplatky v Itálii a buďto ve Švýcarsku, nebo v Rakousku. V Itálii se dálnice platí za ujeté kilometry. Kromě několika úseků před Milanem, kde se platí při vjezdu na dálnici, se normálně na vjezdu vyfasuje kartička a částka se platí na výjezdu. Cesta z městečka Como u švýcarských hranic přes Milano a Janov až na francouzské hranice (Nice) nás přišla dohromady na 24 euro. Podobnou částku jsme platili na zpáteční cestě z Livorna co Como. Zvolili jsme cestu přes Švýcarsko, kde se platí roční paušální dálniční známka, která umožňuje i projíždění tunelů. V Německu se za dálnice neplatí (zatím). Celkem za dálniční poplatky tam i zpátky na české koruny asi dva a půl tisíce.
Druhá možnost, kudy na Korsiku jet, je přes Rakousko a potom v Itálii přes Bolzano. V Rakousku nevím, jak je to s dálnicemi, každopádně cesta přes Itálii by se tím protáhla na dvojnásobek, a tedy i notně prodražila. Pro plánování trasy cesty doporučuji stránku www.viamichelin.com.
V Itálii si dejte pozor na to, že Italové při změně jízdního pruhu neblikají. Místo toho je varovací povinnost převedena na auto v levém pruhu, které při předjíždění pro jistotu problikává do zrcátek dálkovými. Takže až na vás budou všichni blikat, tak se neděste, závada není na vašem stroji. Italské dálnice jsou velmi kvalitní a benzín jen o málo dražší než u nás (asi o 10 %). Cesta po dálnici přes Ligurii a italskou riviéru je vskutku nezapomenutelná -- most střídá tunel a tunel střídá most. Těch tunelů je tam za sebou asi padesát a jsou relativně krátké.
Pojedete-li z Čech na jeden zátah, musíte se aspoň ve dvou střídat v řízení, protože cesta je dlouhá. Z Prahy do Nice přes Švýcarsko to trvá asi 19 hodin, my jsme si to raději protáhli, dělali přestávky a pak jsme přespali v Nice na nějaké soukromé pláži (nedoporučuju, místo na spaní jsme hledali asi tři hodiny). V případě jediného řidiče doporučuju dělat dlouhé přestávky a míst velkou rezervu.
Do přístavu je dobré zajet asi dvě hodiny před odjezdem trajektu a mít u sebe papír vytištěný z webu, že je to zaplacené (platíte-li na místě, papír dostanete v kanceláři). Na seřadišti chodí kolem přijíždějících aut chlapík se čtečkou čárového kódu a tyhle papíry tou čtečkou čte. Potom přijede loď, otevře vrata a auta tam v pohodě najedou.Trajektem jezdí hlavně Francouzi a Italové a většina z nich tráví plavbu posezením v palubní restauraci.
Korsika je zemí, na kterou budete rádi vzpomínat nejenom kvůli jejím přírodním krásám a průzračnému moři, ale vryje se vám do paměti také jako stát, ve kterém si jistě pochutnáte. Korsická kuchyně je ovlivněná všemi středomořskými národy, tudíž nabízená jídla a chutě jsou skutečně rozmanité. Příprava jídel je většinou dlouhá a pečlivá procedura a stolování se stává jakýmsi příjemným obřadem, který má zpravidla tři chody. Korsičané, stejně jako jiné jižní národy žijí v noci, tudíž i večeře, hlavní jídlo dne, se posouvá do pozdějších večerních hodin. Nezbytnou součástí každého pokrmu je bílé pečivo, které je pro Korsičany základním kamenem, a které se zásadně nekrájí, ale odlamuje se nebo trhá. K dobrému jídlu nesmí chybět čistá voda, pivo nebo víno. Místní obyvatelé jsou velkými gurmány a dokáží zkombinovat pro nás nezkombinovatelné. Například můžete jako přílohu k řízku dostat těstoviny s omáčkou.
Hlavními pokrmy jsou těstoviny, všechny druhy masa, hodně zeleniny, dary moře nebo třeba pizza, a vše provoněné specifickým a rozmanitým kořením. Po jídle je obvyklé dávat si dezert v podobě různých druhů sýrů, sladký zákusek nebo zmrzlinu. Pokud jste milovníky dobrého vína, na Korsice budete mít dostatek příležitostí jich pár vyzkoušet. Ke každému jídlu vám totiž obvykle přinesou k němu se hodící novou láhev vína, aniž byste tu předchozí dopili. Také byste měli vědět, že Korsičané jídlo nedojídají, spíše si z něho vyberou pro ně to nejchutnější, a zbytek potom nechávají na talíři.

Typické korsické pokrmy...velmi používanou surovinou jsou sýry. A to jak kravský, tak i ovčí a kozí. Nejoblíbenějším sýrem, který je součástí velké části pokrmů je ovčí sýr broccio. Pokud byste rádi ochutnali nějaké místní speciality, můžete si objednat panenku z divokého kance nebo kuřecí maso zalité koňakem Napoleon. Mezi místní oblíbené pochoutky patří také různé druhy paštik. Ze sladkých dobrot byste měli vyzkoušet koblihy, jejichž součástí je již zmiňovaný sýr broccio a různé druhy muk, včetně kaštanové mouky. To vše je obalené v cukru.
Protože je Korsika součástí Francie, od 1. ledna 2002 je korsickou měnou taktéž euro. Peníze si můžete vyměnit v přítomných směnárnách, kde zaplatíte jednorázový poplatek za vykonání transakce, a také procentuální sazba se různě liší. Doporučuje se tedy buď si najednou vyměnit větší obnos peněz nebo ještě lépe si dostatečný počet eur vézt z domova. Platit lze i platebními kartami, a to zejména na čerpacích stanicích nebo v luxusnějším obchodech a někdy i v supermarketech. Nejméně problémů vás potká, pokud jste vlastníky karet VISA. Naopak na platby šekem se nespoléhejte. Buď budete odmítnuti nebo zaplatíte velmi vysoký poplatek. Spropitné činí zpravidla 10% z konečné částky. V případě, že je vám ale již započítán tzv. „couvert“, spropitné nedáváte, ale zaplatíte pouze naúčtovanou částku. 

Ceny na Korsice...pamatujte na to, že je dobré u sebe mít vždy potřebný obnos peněz, protože ceny na Korsice nejsou z těch nejpříznivějších. Můžete zde čekat vyšší i o 30% vyšší ceny než například ve Francii. Nejvýhodnější je nakupovat na okrajích velkých měst, jakými jsou Bastia, Ajaccio nebo Porto-Vecchio. Naopak ve známých turistickým střediscích Porto a Bonifacio jsou ceny dost vysoké, tato letoviska patří k nejdražším. Možná vás překvapí, že na tržištích zaplatíte vyšší cenu než v normální samoobsluze. Důvodem je, že trhovci uvádějí, že jejich zboží je čerstvější a prochází ekologickou výrobou. Telefonování je na Korsice zajištěno pomocí telekomunikační sítě Telecom-France. Jeho pokrytí je poměrně husté a telefonní budky jsou takřka na každém rohu. Narazíte na ně téměř v každé vsi nebo na horských hřebenech. Výhodné je zakoupit si telefonní kartu, protože výskyt budek na mince je velice ojedinělý, a stále se od nich ustupuje.
Telefonním hovorům z pošty se raději vyhněte. Nejenom, že volání je dost drahé, ale také mají poměrně omezené otevírací hodiny. Samozřejmě můžete volat z vašeho mobilního telefonu, a to nejlépe po desáté hodině večerní, kdy to pro vás bude nejvýhodnější.

Jižní oblast Korsiky -  nachází se zde nejkrásnější a nejbělejší písečné pláže ostrova. Tato turisticky vyhledávaná oblast je plná planých olivových keřů, korkových dubů, eukalyptu a lesního porostu, střeženého všudypřítomnými horskými hřebeny. Okolo pobřeží se nacházejí bílé křídové útesy a v moři množství malých ostrůvků.
Bonifacio je nejmalebnější město Korsiky, které bylo založeno toskánským hrabětem Bonifaciem v roce 833. Jako první byla na bílých útesech, asi 80 m nad mořem postavena citadela, která tvoří již z dálky dominantu města. Stará část Bonifacia je opevněná zachovalými hradbami, které mají délku přes 3 km. Byly vystavěny mezi 11. a 13. stoletím Janovany. Většina místních obyvatel v historickém centru Korsiky žije dodnes. Vévodí mu gotická věž kostela Église Sainte-Dominique, který pochází z období gotiky, a přestože jeho interiér je velmi sporý, je považován za nejvíce ceněnou gotickou stavbu Korsiky. Další církevní stavbou v Bonifaciu je kostel Église-Sainte-Marie-Majeure, ve kterém najdete římské sarkofágy z mramoru ze 3. století nebo Église-Saint-Erasme. Během církevním slavností je jednou ze zastávek kaplička postavená nad mořem ze 16. století, s názvem Chapelle Saint-Roch. Nepřehlédnutelný je vysoký žulový monument, tyčící vysoko nad přístavem v Bonifaciu, který tam byl umístěn roku 1932 jako památník padlých během první světové války. Monument je ale skutečně daleko starší, protože byl na Korsiku dovezen Římany již před 2000 lety. Přístav, jako strategický bod, byl velmi dobře hlídaný dvěma strážními věžemi, a propracovaným obranným systémem, takže nebylo prakticky možné ho dobít. To si uvědomil i aragonský král Alfonzo V., který stál o Korsiku natolik, že podle jedné z legend vytesal do skály 187 schodů, aby se dostal do města z jihu. Toto povětší opředené schodiště nese název Escalier du Roi d´Aragona a je možné ho za poplatek navštívit. Okolo Bonifacia je množství jeskyní a tunelů. Z již zmiňovaného schodiště je možné se dostat do malé jeskyně Puits Saint Bartholome, kde se při sestupu po 320 spirálovitých schodech dostanete k prameni pitné vody, který zde velmi silně vyvěrá. Pro zkušené nadšence do potápění je velmi zajímavý Tunnel sous les Falaises, dlouhý 200 m, kterým se dá za použití potápěčské techniky proplavat na druhou stranu útesu. Také doporučujeme navštívit Dračí jeskyni, Grotte du Stragonato, v jejímž stropě je nachází přirozený otvor, který má údajně tvar Korsiky. Přístup je ale možný pouze v letních měsících, a pokud je moře klidné. Atraktivity Bonifaicia včetně úžasných výhledů do okolí, historických památek a nezapomenutelnou atmosférou, jsou skutečně lákavé a téměř bezedné, o čemž svědčí i to, že bylo město zařazeno na seznam UNESCO. Určitě se vám vyplatí vyhradit na jeho prohlídku více času.
Porto-Vecchio - tento přístav na jihovýchodním pobřeží Korsiky byl v minulosti obehnán hradbami, které byly ale v polovině 16. století zbourány během války Janova a Aragonie. Město až do 20. století chátralo a sužovaly ho časté útoky malárie, které byly způsobeny četnými mělčinami, bažinami a vodními lagunami. Ve 20. století byl provoz města i výroby soli obnoven a byly postaveny četné luxusní hotely, které přilákaly turistický život.
Dnes je toto středisko díky bílým plážím s jemným pískem a průzračně modrému moři nejoblíbenějším letoviskem na ostrově. Pláže se táhnou po celé délce až do Bonifacia. Nejhezčí pláží je pravděpodobně stále ještě volně přístupná pláž, která se nachází v zátoce Palombaggie, a která je součástí přírodní rezervace. Nezapomínejte na to, že většina zátok je soukromých, tudíž jsou pro veřejnost nepřístupné. Z Porto-Vecchia si můžete udělat vycházku na horské sedlo Col de Bavella, kam vede cesta bujnými porosty a pěknou vyhlídkou.

Jihozápadní oblast Korsiky se může pochlubit nejstarší historií, ale ne vždy zrovna šťastnou. Oblast je poznamenána silným nacionalistickým cítěním, které se projevovalo po desítky let krevní mstou a vyvražďováním příslušníků znepřátelených stran. Kromě této temné historie je tato oblast Korsiky místem nejstarších a nejvýznamnějších menhirických staveb na ostrově, které mají celosvětový význam. Nacházejí se zde četné přírodní rezervace a termální prameny, průzračné a čisté moře s mnohdy nedotknutými plážemi, a také je místem významných náboženských oslav a průvodů, zejména v období Velikonoc.
Městečko Sartene, ležící ve vnitrozemí na západě ostrova, je známé především nejvýznamnějšími velikonočními oslavami na Korsice, které se nazývají Catenacciu. Pokud vás tahle podívaná neláká, Sartene vám nabídne mnoho dalších alternativ.
V centru staré části města, na náměstí Place-de-la-Libération se nachází katedrála Sainte-Marie, a také gotická věž, která se datuje do 12. století. Pokud máte rádi prastarou historii, navštivte prehistorické muzeum, které obsahuje rozsáhlou sbírku z oblasti Cauria, známá nálezem megalitických staveb.
Pokud jste milovníci aktivnější dovolené, vydejte se na naučnou stezku do hor, která vás zavede k opevnění Cucuruzzu, které bylo postaveno roku 1800 př.n.l. a sloužilo především pastevcům a chovatelům dobytka. Další opevnění Capula, ke kterému se také dostanete, bylo osídleno později, a díky tomu, že nebylo nikdy dobyto cizími kulturami, zachovává si svoji původní tvář a slouží jako zdroj mnoha informací. Historie Sartene je poznamenána také již zmíněnou vendetou, tedy krevní mstou, která zuřila mezi rodinnými klany od roku 1815 po 33 let. Poté byla oficiálním zákonem zrušena a prohlášena za nezákonnou.
Cauria je pro historii Korsiky velice významná, protože je místem nálezu prehistorických megalitických staveb. Jednou z nich je důležitý pohřební památník Dolmen Fontanaccia, který leží na náhorní plošině Cauria, a který byl díky hojnému ostružinovému porostu zapomenut a náhodně znovuobjeven v roce 1955.
Střechu svatyně tvoří 3500 kg těžký žulový monolit. V blízkosti se nacházejí další centra s megality, plošina Cicali a třímetrové monolity Rinaggiu, které pravděpodobně sloužily jako pohřebiště. Oblast je bohatá také na menhirické stavby, datující se do období druhého tisíciletí př.n.l. Tyto tzv. „stojící kameny“ se nacházejí v lokalitě Stantari a jsou opatřeny obličeji a dokonce i zbraněmi. Největší naleziště menhirů ve středomořské oblasti se nachází v Palaggiu, pár kilometrů od pláží Tizzana.
Filitosa...toto nejslavnější centrum prehistorických staveb na Korsice se nachází mezi Ajacciem a Sartene, a bylo objeveno v roce 1810. Smutné bohužel je, že tato studnice prastaré historie sloužila až do roku 1946 jako zdroj kamenů a stavebního materiálu, a práce na záchranu a zachování této oblasti započaly až po druhé světové válce. Historie Filitosy je stará asi 8000 let. Nejstarší památky jsou z období 6. tisíciletí př.n.l., tedy z mladší doby kamenné. Nejpočetnější nálezy se poté datují do doby železné, do období 4. tisíciletí př.n.l. Nejmladší nálezy pocházejí z doby bronzové, a to z 1600 až 1500 př.n.l., ze které se dochovaly vysoké kamenné sochy a chrámy. Návštěva této oblasti pro vás bude tajemnou procházkou do minulosti, na které můžete díky tomu, že není přesně znám účel těchto staveb, popustit uzdu své fantazii.
Propriano - tato donedávna ještě klidná rybářská vesnička ležící na západním pobřeží Korsiky je dnes jedním z center turistického ruchu a odpočinku. Je nejoblíbenější oblastí milovníků vodních sportů a zábavy také proto, že se zde nachází jediný aquapark na celé Korsice. Pláže jsou zde hrubé, obklopené žulovými tvarovanými skalisky. Navštívit můžete také horké lázně, které se nachází u řeky Tarava.
Roccapina je přírodní rezervace, která leží na trase mezi Bonifaciem a Sartene. Poskytuje ideální prostředí pro milovníky romantiky a osamělých zákoutí, které dotváří čisté modré moře, které je ideální pro potápěče, různě tvarovaná skaliska a také rozmanité rostlinné a živočišné druhy. Zdejší pláže jsou vhodné pro rodiny s dětmi, protože jsou z velmi jemného písku. Moře je mělké, a tudíž i teplé. Pokud si uděláte vycházku směrem na jih po pláži, dojdete ke skalní zoo. Asi půl hodinky pěšky z Roccapiny, stezkou vedoucí přes horský hřeben, kterému vévodí skalní lev (Lion de Roccapina), narazíte na Erbaju, nudistickou, asi 2,5 km dlouhou pláž, tvořenou z hrubého písku, lemovanou velkými balvany.

Severní pobřeží Korsiky se někdy přezdívá zapomenutý kraj, protože na rozdíl od ostatních středisek je toto téměř liduprázdné, bez turistických návštěvníků. Je zde bujná vegetace a četné horské hřebeny, pokryté zeleným porostem. Pláže mají velmi rozmanité barvy, od bílých po velmi tmavé, až černé. Severní oblast Korsiky je díky své poloze, těsné blízkosti evropské pevniny, opatřena velkým množstvím strážních věží, a také církevních staveb.
Bastia bývala až do roku 1811 hlavním městem Korsiky, a také největším městem na ostrově. Historie Bastie ja ovlivněna italskou intervencí, protože bylo město ve 14. století založeno janovským guvernérem. Protože Bastia leží na východním pobřeží, které je převážně zemědělské, tvoří v této oblasti Korsiky významné obchodní středisko. Je také docela rušné, o restaurace a kavárny zde není nouze a i ve večerních hodinách zde vládne čilá zábava.
Střed Bastii tvoří náměstí pojmenované Saint Nicholas, které z jednoho konce na druhý měří asi 300 m, a kousek vedle se tyčí bílá mramorová socha Napoleona III. Ve městě nesmí chybět tradiční citadela a rybářský přístav s malebnými domky. Pokud je dobrá viditelnost, lze z Bastie dohlédnout na slavný ostrov Elba, který byl po devět měsíců vězením Naopoleona Bonaparta nebo na další proslulý ostrov Monte Christo. V Bastii byste měli navštívit rozlehlý kostel Église Saint-Jean-Baptiste, který se datuje do období baroka, a který je zdoben mramorem. Dále kostel Église Sainte-Marie v citadele, kterému dominuje socha Pany Marie, a ve kterém můžete díky jeho kvalitní akustice slyšet koncerty místních lidových souborů a vážné hudby. Bastia se zároveň může pochlubit tím, že v ní sídlí největší knihovna na celé Korsice, kterou hojně využívají zejména studenti univerzity v Corte. Pro milovníky historie, a ještě ke všemu římské, doporučujeme navštívit pozůstatky římského města Marianna, které se nacházejí v blízkosti řeky Golo. Konkrétní budovy jsou již dnes neznatelné, dochovaly se pouze ruiny baziliky a části ulice.
Cap Corse je nejsevernější cíp korsického pobřeží a od ostatních částí Korsiky se značně liší. Díky tomu, že má Cap Corse velmi blízko k evropské pevnině, vábilo mořeplavce již v dávných dobách. Tato oblast je osázena řadou starých domů, historických staveb, kostelů a velkým množstvím strážních věží, ze kterých se pozorovalo dění na moři i v okolí. Mezi nejméně časem znehodnocené patří věž Tour de Losse. Tato oblast Korsiky je neuvěřitelně zelená, a příroda v této části ostrova je skutečně nádherná. Můžete si udělat romantickou vycházku do přístavu Erbalunga, šplhat po horských hřebenech nebo si udělat výlet do přírodní rezervace blízko přístavu Macinaggio. Pláže v Cap Corse vás také jistě nadchnou, jejich povrch je z hrubšího písku nebo oblázků, za to hrají všemi barvami a výjimkou nejsou ani černé pláže, které naleznete poblíž mešího města Nonza. Není proto divu, že je tato oblast Korsiky velmi oblíbená, a ti, co ji jednou navštíví se sem rádi znovu vracejí. Jde ale spíše o individuální turisty, dobrodruhy nebo cyklisty, v žádném případě se nejedná o masovou záležitost. V oblasti Cap Corse naleznete velmi zajímavá města, která si bez pochyby zaslouží vaši pozornost. Jsou jimi především městečka Nonza a Saint-Florent.
Nonza je další z romantických míst v severním výběžku Korsiky, které je známé především díky černým oblázkům, které zbarvují pláže do tmava. Malebný nádech dává Nonze také její poloha. Městečko je obklopené pohořím a dominantu tvoří několik strážných věží, které se tyčí mezi břidlicovými střechami okolních domů. Je z nich překrásný výhled na moře, starobylé malebné městečko, barevná zemědělská pole a horská panoramata. Jistě oceníte, že toto místo je turisticky málo dotčené, tím pádem na vás dýchne tradičné atmosféra tohoto místa. Městečko Saint-Florent na západním pobřeží Cap Corse bývalo kdysi malým a klidným rybářským přístavem. Dnes je díky ideálním podmínkám pro potápění a celkovou turistiku nejrychleji se rozvíjejícím turistickým střediskem na ostrově. Jistě vás nadchne nově opravená citadela, tehdejší dílo Janovanů, a také procházka starobylými uličkami města se spoustou kavárniček a příjemných míst k posezení. Z pamětihodností, které toho přímořské městečko nabízí by vám neměla ujít katedrála Nebbio, která v minulosti bývala nejvýznamnější církevní stavbou na Korsice. Toto tehdejší sídlo pisánských biskupů je nejvhodnější navštívit v pracovní dny nebo zkraje večera, kdy je katedrála přístupná veřejnosti. Saint-Florent vzniklo na místě starého města Nebbio, které zaniklo díky četným epidemiím, a bylo pojmenováno podle římského vojáka, který byl za svou křesťanskou víru umučen, a jeho tělo bylo mumifikováno a pohřbeno v katedrále. Pokud se vydáte do okolí, narazíte na četné megalitické stavby a další církevní památky. Kromě hmotných staveb vás uchvátí četné vinice, ze kterých se produkuje nejkvalitnější vinná réva na ostrově, o čemž svědčí také spousta přítomných vinných sklípků. Nejznámější vinařskou oblastí je Patrimonio.

Severozápadní oblast Korsiky...tato oblast Korsiky disponuje nejdelšími plážemi na ostrově, má rozvinutý turistický ruch a spoustu přírodních krás. Povrch je pokryt velkým množstvím jehličnatého porostu a subtropickými zahradami u pobřeží, které dávají ostrovu pravou exotickou tvář. Je také charakteristické dvěma městy, které spolu soupeří o rodné místo mořeplavce Kryštofa Kolumba.
Calvi...základy města Calvi položili Janované již ve 13. století, kdy se z něho stal velmi důležitý přístav. V tomto období byla také vystavěna velká citadela, která se stala dominantou města. Městu Calvi je přisuzováno místo narození slavného mořeplavce Kryštofa Kolumba, ale ačkoli o tom nikdo z místních lidí nepochybuje, dějiny v tomhle ohledu za jedno nejsou a za možné Kolumbovo rodiště pokládají i Janov. Svár mezi oběma městy se táhne již více než 500 let, a díky nešťastnému požáru, který postihl Calvi v roce 1481, zmizela v plamenech také matrika a sní i důležité důkazy. Historicky je Calvi poměrně bohaté. Vrylo se do paměti i další slavnou osobností, kterou byl britský admirál Nelson. V námořní bitvě zde totiž přišel o oko. Ve své době bylo Calvi významným centrem obchodu zejména se Španělskem a africkými státy, dnes je oblíbeným turistickým letoviskem zejména italských návštěvníků. Církevní památky si zde můžete také prohlédnout. Zaujme vás jistě jak kostel Église Saint-Jean-Baptiste, tak i Église Sainte-Marie-Majeure, na jehož místě stávala kaple ze 4. století, a kde se dnes díky dobré akustice pořádají koncerty. Sehnat v Calvi ubytování nebudete mít problém, a najít si místo na pláži také ne. Pláže Calvi jsou písečné a dlouhé okolo 5 km. Ideálním výletem pro vás bude plavba výletní lodí do Scandola a Girolata, dvou přírodních rezervací. 
Cascades des Anglais a Col de Vizzavona...sice vnitrozemské, ale velmi navštěvované Anglické kaskády jsou velmi oblíbeným turistickým cílem. Horské hřebeny a neporušená příroda lákaly zejména anglické aristokraty již na přelomu 19. století. V této době byla jejich touha vystavět si svá honosná sídla na tak romantickém místě vyslyšena, kdy byly horské vrcholky Vizzavony zpřístupněny železnicí, a tím páde i turistům, kteří velmi rádi navštěvují divokou horskou řeku Agnone, na níž se nacházejí četné vodopády, vany a tůně, v délce asi 5 km, které proud řeky postupem času vymlel. Atmosféru vám doladí borovicový porost, který řeku lemuje a poskytuje příjemný klid a stín jako stvořený pro vycházky nebo pikniky v přírodě. Col de Vizzavona, nejznámější horské sedlo Korsiky, tyčící se do výše 1163 m.n.m., bývalo velmi oblíbenou turistickou lokalitou právě proto, že bývalo sídlem anglické vyšší vrstvy a jejich luxusní sídla přitahovaly pozornost široké veřejnosti. Krize ve třicátých letech ale odstartovala postupnou ztrátu na významu, a za poslední léta došlo k patrnému chátrání nejenom sídel, ale celé oblasti včetně restaurací a ubytovacích zařízeních. V současnosti jsou ale podnikána opatření vedoucí k opětovnému zvýšení atraktivity daného místa a řada hotelů byla restaurována. Okolí horského sedla je velmi pěkné a plné všelijaké zvěře. Můžete se vydat na vrchol Monte d´Oro nebo k již zmíněným Anglickým kaskádám. Také vás zaujmou nekonečné břehy řeky Gavony a vesnička Bocognano, v jejíž blízkosti se nachází nejdelší korsický vodopád Cascade du Voile de la Mariée, a také kaňon Richiusa, který je považován za nejdivočejší na celé Korsice a láká přítomné k dobrodružným vodním aktivitám.
Col de Verghio... toto 1 477 m vysoké horské sedlo patří k jedním z nejvýše položených míst na Korsice. Oplývá tudíž znamenitým výhledem na okolní krajinu a pokud je dobrá viditelnost, je možné dohlédnout na skály obklopující Porto nebo na horského velikána Monte Rotondo. Dominantou Col de Verghia je mohutná žulová socha v nadživotní velikosti. V zimě se zde můžete věnovat zimním radovánkám včetně sjezdového lyžování.

Vnitrozemí Korsiky je hornaté, čemuž odpovídají vysoké horské vrcholy a četná horská jezera a tůně. V salaších žijí pastevci a chovatelé dobytka, kteří stále využívají staré pastevecké stezky. Nachází se tu i nejvyšší hora Korsiky Monte Cinto.
Město Corte leží v samém středu Korsiky. Má ideální polohu, protože leží na soutoku čtyř korsických řek a uprostřed překrásné přírody. Je sídlem jediné korsické stejnojmenné univerzity. Ještě v jedné věci si toto město udržuje prvenství. Kromě univerzity je také sídlem jediné citadely na ostrově, která byla postavena ve vnitrozemí. Zbudována byla roku 1419 na popud aragonských králů. Na významu Corte získalo díky korsickému humanistovi Pascalu Paolimu, zakladateli univerzity, který město pozvedl nejenom na město univerzitní, ale také na hlavní město celé Korsiky. To platilo od roku 1755 do 1769. Z této doby pocházejí také historické univerzitní budovy. Stará část města není příliš atraktivní, tvoří ji ne příliš udržované různě barevné domy, ale za to zde narazíte na tradiční keramické dílny a řemeslné stánky. Zážitkem pro vás bude i návštěva Muzea Korsiky, kde se o ostrově dozvíte mnoho zajímavostí a detailů, a také budete nadšeni jeho prostředím, protože od roku 1998 bylo jeho sídlo přeneseno do staré citadely, která byla za tímto účelem zrekonstruována. Pokud si budete chtít vyrazit do okolí Corte, jistě se nudit nebudete. Naleznete zde spoustu zajímavých aktivit a přírodních krás, které vás beze sporu nadchnou. Jednou z nich je kaňon řeky Tavignano, jedné ze čtyř řek, na kterých Corte leží, která je ideální k provozování pěší turistiky a ideálním místem ke koupání. Hojně navštěvovaný je také kaňon Santa Regina, nacházející se na toku řeky Golo nebo kaňon řeky Restonica, odkud můžete vystoupat na známý vrchol Monte Rotondo.
Monte Cinto...přestože je výstup na vrchol Monte Cinto poměrně náročný a ne zrovna příjemný, turisté si nenechají většinou ujít příležitost vystoupit na tuto nejvyšší horu Korsiky. I přes výškové prvenství není ale nejoblíbenějším cílem horolezeckých skupin, protože nenabízí takové množství atraktivit, jako jiné vrcholy Korsiky. Na cestě k vrcholu se můžete zastavit u malé vesnice jménem Lozzi, která z výšky 1100 m.n.m. nabízí úžasné výhledy do okolí. Jinak na zájem turistů není příliš připravena, tudíž si v ní ani nic moc nekoupíte. Větší služby naleznete v městečku Calacuccia, kde se nalézá přehradní nádrž, a po cestě tam vaší pozornosti neujde františkánský klášter, který je stále ještě funkční. Tato oblast nabízí spoustu možností pro cyklisty a horské túry, a také lezení po skalách. Divokou a neporušenou přírodu si můžete užít v kaňonech Ruda, v blízkosti vesnice Corscia, a také v kaňonu řeky Erco, kde na vás dýchne středověká minulost v podobě dochovaných mostů a opuštěných křížů. Nejvíce si zde užijí milovníci vysokohorské turistiky, kteří mohou podniknout cestu na vrchol Monte Cinto ze všech světových stran. Nejkratší trasa k vrcholu vede z jihu, a cesta nahoru a zpět zabere asi 8 hodin. Poměrně oblíbená trasa je ze severu a trvá okolo 12 hodin, od západu 10 hodin a od východu 13 hodin, přičemž výstup na vrchol je zde velmi obtížný, a často nedostatečně značený.
Paglia Orba...daleko oblíbenějším než nejvyšší hora Korsiky Monte Cinto je vrchol Paglia Orba, dosahující výše 2525 m.n.m. Díky svému pravidelnému a dokonalému tvaru, který můžete obdivovat z každé světové strany si vysloužil přezdívku „korsický Matterhorn“.Paglia Orbia je velmi oblíbeným cílem horolezců a skálolezců, kterým poskytuje velkou dávku vzrušení a adrenalinu, protože musejí překonávat velkou pevnost a členitost skal, které jim cestu na vrchol mohou značně znepříjemnit. Normálním turistům se samostatný výstup na vrchol nedoporučuje, měli byste využít služeb zkušeného horského vůdce, který i vás dovede na úchvatnou podívanou, která se vám naskytne proraženým oknem ve skalnatém masivu Capo Tafonato, které je největší na celé Korsice, a kterému se přezdívá Ďáblovo okno. Ať už se vydáte vrchol hory nebo podniknete túru pouze okolo ní, vždy se vám naskytnou krásné pohledy na okolní přírodu a borovicový porost i bohaté rostlinstvo. Překrásný pohled na vrchol Paglia Orba je z kaskád řek Golo, Vir a Fango nebo z přehradní nádrže Calacuccia. Zaujme vás jistě i návštěva přímořské rezervace Scandola, kde hnízdí orli.

Východní pobřeží Korsiky je nejúrodnější pásmo pobřežních rovin, které poskytují ideální podmínky zemědělcům a sadařům. Oblast je tudíž hojně pokryta vinicemi a pomerančovými a kaštanovými háji. Nacházejí se zde pobřežní laguny a vesničky vystavěné na skalách nad mořem.
 Aléria...úrodnou a využívanou zemědělskou plošinou byla Aléria již v době svého založení Řeky, kteří ji v roce 565 př.n.l. postavili jako první řeckou kolonii na Korsice. Produkovalo se zde víno, olivový olej, vyráběly lodě nebo těžila sůl. Svůj vliv později projevili Féničané, Mínojci, Peršané a Etruskové, později Turci, Kartaginci a nakonec Římané. Pod vlivem Západořímské říše zůstala Aléria až do 4. století, kdy byla zničena barbary. Její vliv obnovilo až vylodění Theodora von Neuhoffa v 18. století, který se stal jediným korsickým králem v její historii. Díky antické minulosti se v okolí města nelézají četné pozůstatky antické kultury ve vzdálenosti asi jednoho kilometru od města. Jedná se především o zbytky zdí a základů domů. Větší poklady vám poskytne místní muzeum, které má kromě antických vykopávek ve své sbírce památky z doby bronzové a železné. Od historických pamětihodností se trochu odkloníme, a zabrousíme do jiné oblasti. Prozradíme vám, že pokud holdujete tzv. „nuda plážím“, na Korsice jich najdete dostatek. Jedna se nachází i zde v Alérii. 

Západní oblast Korsiky - Tato oblast Korsiky je charakteristická nejbarevnějšími plážemi na ostrově, což je způsobeno různě barevnými oblázky. Je vyhledávanou turistickou oblastí s rozsáhlými skalisky podél moře a řadou příležitostí k provozování vodních sportů. Nachází se zde řada měst, která nemají korsický původ, a která si zachovávají tvář a tradice svého zakládajícího národa. Na západním pobřeží je velmi silný vliv a návaznost na Napoleona Bonaparta.
Ajaccio - dnešní hlavní město Korsiky se nachází v oblasti barevných oblázkových pláží, lemovaných žulovými bizardními skalisky. Je to oblast moderních turistických středisek, ideálních pro vodní sporty a dovolenou u moře. Ajaccio bylo založeno Řeky již roku 564 př.n.l., ale až do roku 1811 nenabývalo většího významu. Jeho rozkvět přišel až potom, co se stalo hlavním městem Korsiky. Nyní je Ajaccio důležitým přístavem, kde se realizuje nejen hojný obchodní, ale také cestovní ruch. Je zde patrný silný vliv korsického rodáka Napoleona Bonaparta, který má své sochy a různé pamětihodnosti rozseté po celém městě. Nejstarší Napoleonovu sochu z roku 1850 můžeme vidět na náměstí Place Foch, kde dominuje velké kašně s několika vodotrysky a je vyobrazen ve společnosti čtyř lvů. Dům, kde se Bonaparte narodil stojí v ulici St-Charles, ale přestože zaplatíte drahé vstupné, příliš z něho neuvidíte. Můžete místo toho navštívit katedrálu, která se datuje do 16. století, a které vévodí barokní oltář – dar od Napoleonovy sestry Elisy. V případě, že budete chtít jít po dalších stopách historie Napoleona Bonaparta, doporučujeme navštívit Chapelle Impériale, kde se nachází hrobka rodiny Bonapartů.
Dominantou města je strážní věž Tour de la Parata, která vás zaujme nejenom tvarem, který připomíná dvacetimetrovou šachovou figurku, ale také tím, že do ní nevede žádný vchod. Nejedná se však o architektonický omyl. Otvor do věže se nachází ve výšce asi 9 metrů, kam se příslušníci stráže šplhali po provazovém žebříku. Zajímavým dobrodružstvím je výlet na čtyři tzv. Krvavé ostrovy (Iles Sanguinaires), které se nacházejí za mysem, a které bývaly obývány piráty a jinými psanci. Každý z ostrovů je opatřen různými kapličkami a majáky. Navzdory své pohnuté minulosti jsou ostrovy vyhledávanou potápěčskou destinací, kterou si oblíbili taktéž surfaři a jachtaři.
Ajaccio má hojný počet oblázkových pláží, které mohou turisté využívat poměrně dlouhou dobu v roce. Sluneční svit sem totiž dopadá 3000 hodin v roce, a i v zimě je teplota velmi příjemná, a málokdy klesne pod 14° C. To ale není překážkou k tomu, abyste odtud nemohli pozorovat zasněžené vrcholky okolních hor, které vytvoří s průzračným mořem, plážemi a okolní bujnou vegetací tu správnou atmosféru.
Porto je pro turisty zajímavé tím, že jeho pláže jsou velmi rozmanitých barev. Způsobují to různě barevné oblázky, které dávají plážím jejich specifický ráz. Porto je vyhledávaným turistickým střediskem, protože nabízí průzračné moře, krajinu s bujnou vegetací a spoustu možností pro vodní i společenské vyžití. Oblíbenou aktivitou je skálolezectví a potápění. Ve městě Porto najdete spoustu odkazů, které tu po sobě zanechali Janované. Jedná se například o velkou strážní věž se čtvercovým půdorysem, kterou naleznete v místě, kde se vlévá řeka do moře. Je odtud překrásný výhled na okolní krajinu a divokou přírodu. Dalším janovským lákadlem je most přes řeku Porto, nacházející se v blízkosti malé vesničky Ota, a který ve středověku plnil funkci obchodní cesty, spojující západní a východní pobřeží. Dnes je tato stezka víceméně zarostlá, ale je součástí turistické túry, která vede přes mostek v Otě. Od mostku se dostanete také do přírodních lázní Piscia d´Aitone, ke kterým vede cesta přes soutěsku Spelunca a vísku v horách Evisa. Dále je možné pokračovat až na Col de Verghio, známé korsické horské sedlo. Letní sezona je v Portu velmi oblíbená, a středisko je na ni také velmi dobře připraveno. Je plné luxusních hotelů a butiků, restaurací, kaváren, dílen s různými pamětními předměty a výrobou šperků a jiných doplňků z perleti a různých korálů. Zvláštností tohoto turistického střediska je, že zde chybí kostel, což je na křesťansky orientovanou Korsiku nezvyklé. Ubytování za relativně nízké ceny se zde nabízejí mimo sezonu. Není také divu, protože slunečních paprsků si město během zimní sezony moc neužije, a to díky vysokým a strmým skalním věžím, které slunečním paprskům brání.
Piana...o této malé vesničce se zmíníme z toho důvodu, že se může pochlubit přízviskem „nejkrásnější vesnice Francie“. Je to malebná obec, která vás svým uspořádáním a výhledy na okolní skály v Calanche, horské hřebeny a divokou přírodu jistě velmi zaujme. Z vesnice je možné vyjít také na vrchol Capo Rosso, nebo se můžete vydat k plážím Arone. Vesnička je poměrně živá, v okolí kostela se shlukují místní, takže budete svědky jejich každodenního nerušeného života nebo toho, jak se věnují oblíbené francouzské zábavě, hře pétanque.
Cargese je malebná vesnička, tyčící se na skále nad mořem na západním pobřeží Korsiky. Díky svým dlouhým plážím se stala zejména v poslední době turisticky zajímavou oblastí, která si ale zachovává svůj původní ráz, který tu zanechali Řekové, když ji v roce 1676 založili. Dodnes je zde patrná řecká minulost, protože řecké tradice a obyčeje se zde stále dodržují. Dominantou Cargese jsou dva kostely, stojící vedle sebe. Jeden je však křesťanský, a druhý pravoslavný, bohatě dekorovaný. Cargese je turisticky vyhledávaná, protože zajišťuje návštěvníkům hojnou zábavu. Je zde řada obchodů, restaurací, kde nabízejí skvělou korsickou kuchyni, kaváren a dílen s tradičními předměty. Pořádají se zde také časté umělecké výstavy a zejména o Velikonocích zde budete svědky velkolepého tradičního křesťanského průvodu a dalších poutí. Z vesničky je možné navštívit přírodní rezervace Calanche a Scandola, kam vás zavezou z přístavu v Cargese motorové čluny.
Vico...toto vnitrozemské městečko na západě ostrova bylo založeno pány z Istrie, které ho po dlouhou dobu spravovali a dodnes se zde dochovaly zbytky hradeb. Nejrušnějším místem ve městě je hlavní třída plná obchůdků, tržišť se zeleninou nebo rybami, hospůdek a kaváren, které slouží místním také jako místo odpoledního setkávání. Dominantou náměstí je socha Pascala Paoliho, jediného korsického prezidenta a zakladatele korsické univerzity. Nad městem se tyčí klášter řádu Františkánů, v jehož útrobách se nachází vzácný krucifix datovaný do 14. století. Klášter je i v současnosti funkční. Pokud si vyrazíte i mimo město, jistě vám stojí za návštěvu nedaleké moderní termální lázně Thermes Guagno, které leží v blízkosti řeky Liamone. Řeka poskytuje mnoho příležitostí ke sportovním aktivitám a okolí plné bujné zelené přírody je vhodné k výletům na kole. Z Vica se také dostanete k horským jezerům, které se nacházejí mezi Col de Vizzavona a Col de Verghio. Velmi pěkné je horské jezero Creno, jehož hladinu pokrývají růžové a bíle lekníny.

Počasí na Korsice je v celku příznivé. Pokud hledáte slunečnou dovolenou, nebude jistě zklamáni, protože slunce na Korsice svítí 2731 hodin ročně, a asi jen 82 dnů je deštivých. Díky středomořskému podnebí se můžete obzvláště ve vyšších polohách setkat s mohutnými srážkami a bouřkami, které postihují zejména horské oblasti. Většinou mají ale velmi krátké trvání. Průměrná roční teplota na Korsice je okolo 20°C, průměrné letní teploty dosahují o pět stupňů více. Největší vedra Korsika zaznamenává v letních měsících, počínaje červnem, a trvají obvykle do září. Nejteplejšími měsíci jsou červenec a srpen, kdy teplota vzduchu obvykle přesáhne 27°C, a teplota moře 25°C. Podzim bývá velmi mírný, a spíše deštivý. V zimě jsou hory pokryté sněhem a zamrzlá jsou taktéž horská jezera. Nejvíce sněhu se dá očekávat v únoru a březnu.Stejné podmínky ale neplatí pro přímořské oblasti, tam je obvykle relativně teplo a teplota moře neklesá pod 15°C. Jaro se poté stává velice příjemným obdobím, je teplé a slunečné. V březnu se v nížinách probouzí bujná zelená vegetace, která je nejkrásnější v dubnu a od května počíná umírat, kdy je postupně zahubena prudkým letním sluníčkem. V každém ročním období je třeba počítat s vanoucím větrem, jehož rychlost a směr se různě mění.

Jachting na Korsice je třeba rozhodně spojit s výlety do vnitrozemí. Máme program na míru, kde kombinujeme dokonalý zážitek z jachtingu s treky v nespoutaných korsických horách, návštěvou místních vinic nebo putováním po golfových řšitích – málokdo totiž ví, že Korsika je s golfem velice úzce sepjata! Cestu na Korsiku doporučujeme na deset dní už pro to, že jachting s aktivitami na pevnině je třeba spojit v pohodlné návaznosti a bez zbytečného spěchu. Ale i týdenní program si lze užít a vrátit se domů s nezapomenutelnými zážitky. Místní moře dokáže prověřit nejednoho zkušeného jachtaře – vítr se zde často mění, vlny vzdouvají a celá oblast má pravý námořnický ráz.  Ale není třeba se ničeho obávat. V portfoliu máme jen kvalitní bezpečné lodě a špičkové kapitány, průvodce, instruktory a horolezce v jedné osobě.

Maríny na Korsice - viz online mapa...