Portugalsko (portugalsky: Portugal), oficiálně Portugalská republika (portugalsky: República Portuguesa) je evropský stát nacházející se na samém jihozápadním cípu světadílu, v západní části Pyrenejského poloostrova. Jediným jeho pevninským sousedem je Španělsko, západní a jižní břehy země omývají vody Atlantského oceánu. Portugalsku dále náleží souostroví Azory a Madeira. Název země vzešel z římského označení Portus Cale. Cale bylo označení původní osady v ústí řeky Douro. Toto území získali kolem roku 200 př. n. l. Římané od Kartága v průběhu Druhé punské války. Vizigóti pak ve středověku upravili název území na Portucale, které později dalo vzniknout jménu Portugale čili Portugalsko. V 9. století pojem Portugalsko zahrnoval území cca mezi řekami Minho a Douro. Z názvu Portugalsko bylo jeho zkrácením odvozeno taktéž dnešní jméno města nacházejícího se na místě původní osady Cale, tedy Porta.
Na území Portugalska se za posledních 3000 let vystřídalo mnoho civilizací. Féničané, Keltové, Řekové, Kartáginci, Římané i Arabové pozměnili a poznamenali vývoj této části Evropy. Ve 14. a 15. století to byli naopak Portugalci, kteří svými zámořskými objevy změnili tvář celého světa.
Raní řečtí mořeplavci nazvali toto území Ophiussa (v řečtině Země hadů), neboť místní obyvatelé uctívali hady. Po nich dorazili k břehům Portugalska Féničané – kolem roku 1104 př. n. l. a zanechali rovněž četné stopy na místní kultuře. Po roce 1000 př. n. l. na území vpadli Kelti ze střední Evropy a postupně se smísili s původním obyvatelstvem. V roce 238 př. n. l. břehy Pyrenejského poloostrova obsadili Kartáginci. O pouhých devatenáct let později však na Pyrenejský poloostrov vstoupili též Římané, kteří za Punských válek Kartágince z poloostrova vytlačili. Území se tak stalo součástí provincie Hispánie, při dalším dělení se většina pozdějšího Portugalska octla v provincii Lusitánie, nazvané podle kmene Lusitánů. V 5. století vznikla na severozápadě poloostrova Svébská říše, kterou dobyli Vizigóti, o tři století později Arabové. V 11. století vzniklo v průběhu reconquisty Portugalské hrabství; od roku 1139 hrabě Alfons I. Portugalský již vystupuje jako první portugalský král. Tzv. reconquista byla z hlediska historického dlouhodobý vojenský, politický a civilizační proces znovudobytí Pyrenejského poloostrova evropskou civilizací, která postupně rozložila tzv. Córdobský chalífát. Vyvrcholila právě vznikem dvou křesťanských království – Španělska a Portugalska. Za pomoci křižáků z různých evropských zemí dobyl Alfons I. Lisabon v roce 1147; reconquista byla v Portugalsku dovršena roku 1250, zatímco v sousedním Španělsku trvala až do roku 1492.
Portugalsko se stalo v průběhu 15. století za působení prince Jindřicha Mořeplavce průkopníkem zámořské expanze a získávalo rozsáhlé koloniální državy. Po obsazení Ceuty (1415) postupovali mořeplavci dále podle afrického pobřeží, až roku 1488 Bartolomeu Dias obeplul Mys Dobré naděje. O deset let později přistál Vasco da Gama v Indii, kde vznikají další portugalské kolonie(od roku 1505 tzv. Portugalská Indie). Ve stejné době pronikají Portugalci také do Jižní Ameriky, kde vznikla jejich největší kolonie – Brazílie. Portugalská koloniální říše měla v celosvětovém měřítku nejdelší trvání: kupříkladu Východní Timor se osvobodil až v roce 1975, Macao bylo předáno Číně roku 1999. Dodnes je v mnoha někdejších koloniích používána portugalština a vyznáváno katolictví.
Globální expanze Portugalsko vyčerpala a při nástupnické krizi roku 1580 bylo přinuceno k personální unii se Španělskem. Nezávislost byla obnovena roku 1640 za Jana IV., Španělé ji však uznali až po vzájemných bojích v roce 1668. V roce 1755 postihlo Lisabon velmi silné zemětřesení. První ministr, markýz de Pombal, vedl obnovu města v imperiálním stylu a prosadil merkantilistické a různé osvícenské reformy.Coby tradiční spojenec Anglie bylo Portugalsko roku 1808 napadeno Napoleonem. Královský dvůr v té době přesídlil do Ria de Janeiro a ovládal své državy (od r. 1815 Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves) odtud až do návratu roku 1820. Roku 1822 se však Brazílie osamostatnila. V letech 1828–1830 probíhaly tzv. liberální války mezi absolutisty a konstitucionalisty. V roce 1890 utrpělo spojenectví s Anglií poté, co se střetla s portugalskými koloniálními zájmy v Africe.
Portugalsko bylo vyhlášeno republikou 5. října 1910. Za první světové války stálo Portugalsko na straně Dohody. První portugalská republika však byla zmítána nepokoji a neměla tak dlouhého trvání – v roce 1926 došlo k vojenskému puči. António de Oliveira Salazar, od roku 1928 ministr financí, se roku 1932 chopil moci a zavedl v zemi zmítané krizí diktaturu založenou na autoritářském konzervatismu, nacionalismu a imperialismu ve spojení s římskokatolickou církví; takzvaný Estado Novo, vyhlášený následujícího roku, trval 41 let. Za druhé světové války bylo Portugalsko neutrální, roku 1949 se však stalo zakládajícím členem NATO.
Portugalsku se nepodařilo udržet svoje koloniální panství. Jeho rozklad započal rokem 1961, kdy Indie připojila četná území včetně Goy. Zároveň se stále častěji ozývaly hlasy dalších, převážně afrických kolonií (Angola, Mozambik, Portugalská Guinea, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Kapverdy). Nákladné a neúspěšné koloniální války přispěly k pádu salazarovského režimu. Marcelo Caetano, nástupce déle než 40 let vládnoucího Antónia de Oliveiry Salazara, byl svržen armádou během tzv. Karafiátové revoluce, která začala 25.4.1974, a Portugalsko pak nastoupilo cestu pluralitní demokracie. Z bývalých kolonií, kde byla portugalština úředním jazykem /země PALOP/, t.j. z Guineje-Bissau, Angoly, Mosambiku, Sao Tomé a Principe a z Kapverdských ostrovů, se počátkem devadesátých let 20. století rekrutovala většina zaměstnaných cizinců stejně jako velká část nelegálních pracovníků. V roce 1986 země vstoupila společně se Španělskem do Evropského společenství. V roce 1999 vstoupila do Eurozóny a předala se Číně Macao. V roce 2007, během třetího portugalského předsednictví EU, byla formulována a podepsána Lisabonská smlouva.

Města...podle oficiálního dělení na obce nemá Portugalsko město nad 500 000 obyvatel, neboť obce, které fakticky srostly s centry aglomerací, nadále zůstávají samostatné. Lisabon (499 000 obyvatel v roce 2007) je centrem třímiliónové metropolitní oblasti Região de Lisboa a od 12. století je hlavním městem Portugalska. Je kulturním, dopravním a především ekonomickým centrem země (je jedinou oblastí Portugalska s HDP nad průměrem EU). Střediskem metropolitní oblasti s 1,5 milióny obyvatel je Porto, které čítá 240 000 obyvatel a je důležitým severoportugalským přístavem v ústí řeky Douro. Mezi další velká města v hustě zalidněném severozápadním Portugalsku patří Braga (sídlo arcibiskupství a náboženské středisko) a Guimarães. Ve středním Portugalsku pak Coimbra (157 000 obyvatel, sídlo nejstarší portugalské univerzity), v Alenteju historická Évora a na jižním pobřeží Faro.
Hlavním a největším městem Madeiry je Funchal. Významná města na Azorech jsou Ponta Delgada (ostrov São Miguel), Angra do Heroísmo (ostrov Terceira) a Horta (ostrov Faial). Portugalsko se dělí do 18 distriktů v kontinentální části a dvou autonomních regionů (Azory a Madeira), které jsou dále děleny do 308 obcí (portugalsky „Município“ či „Concelho“) a 3 092 farností („Freguesia“).

Náboženství...valná většina Portugalců, asi 81% jsou římskokatolíci. Katolická církev si udržuje poměrně silný vliv na obyvatelstvo hlavně v severní části státu a na venkově. V zemi se nacházejí významné katolické školy a světoznámé poutní místo Fatima. K ostatním křesťanským církvím se hlásí asi 3,3% obyvatel (protestanti, pravoslavní atd.). K ostatním náboženstvím asi 0,3% obyvatel (hl. přistěhovalců z Asie a Afriky, hl. muslimové a hinduisté). Asi 3,9% obyvatel je bez vyznání a asi kolem 9% se k náboženské otázce nevyjádřilo.

Severní, střední a východní Portugalsko pokrývají horská pásma Serra de Nogueira, Serra do Gerez, Serra de Marão, Serra da Estrela (dosahuje téměř 2 000 m n. m.), Serra de São Mamede a jižní pahorkatina Alentejo. V jihozápadním cípu vystupuje Serra de Monchique. Západní a jižní část tvoří nížiny se strmým skalnatým pobřežím. Souostroví Madeira a Azorské ostrovy, které leží v takzvané riftové zóně na styku dvou litosférických desek, jsou sopečného původu a je zde také větší riziko zemětřesení. Podobnou seizmicky aktivní oblastí je i Lisabonský záliv. Nejvýznamnějšími řekami jsou Tejo, Douro a Guadiana, na nichž je vybudováno velké množství kaskádových přehrad.

Konzulární úsek Velvyslanectví ČR v Lisabonu
Rua Pêro de Alenquer, 14
1400-294 Lisboa, Tel.: +351-213010487, Fax: +351-213010629
E-mail: consulate_lisbon@mzv.cz  
Konzulát Porto - Consulado Honorário da Republica Checa, Rua Senhora do Porto 930 , 4200 Porto, telefon: 003512/81 90 41 

Portugalské velvyslanectví v ČR adresa: nám. Kinských 7, 150 00 Praha 5, telefon: 257 311 230-1.
Slučování vízových úseků v zemích schengenského prostoru...zastupitelský úřad ČR v Lisabonu informuje, že od 1. ledna 2011 budou žádosti o udělení víz ke vstupu a pobytu v ČR zpracovávány pouze na vízových úsecích vybraných zastupitelských úřadů ČR v zemích schengenského prostoru (Athény, Berlín, Bratislava, Brusel, Madrid, Stockholm, Varšava, Vídeň), tzv. regionálních vízových centrech, a to následovně: 
velvyslanectví ČR v Athénách (místně příslušné prozatím pouze pro Řecko)velvyslanectví ČR v Berlíně (SRN, Dánsko)
velvyslanectví ČR v Bratislavě (Slovensko, Maďarsko)
velvyslanectví ČR v  Bruselu (Francie, Lucembursko, Nizozemí, Belgie)
velvyslanectví ČR v  Madridu (Španělsko, Portugalsko)
velvyslanectví ČR ve Stockholmu (Švédsko, Norsko, Finsko, Estonsko, Island)
velvyslanectví ČR ve Varšavě (Polsko, Lotyšsko, Litva)
velvyslanectví ČR ve  Vídni (Rakousko, Itálie, Švýcarsko, Malta, Slovinsko).
Slučování vízových úseků se v žádném případě nedotkne konzulárních služeb, které budou nadále poskytovány na všech zastupitelských úřadech ve stávajícím rozsahu.
Opatření se týká žádostí o všechny druhy pobytu (vízum do 90 dnů, vízum nad 90 dnů, dlouhodobý pobyt, trvalý pobyt).
Rozhodnutí o tomto kroku bylo motivováno výrazným snížením počtu žádostí o dlouhodobé pobyty a víza na zastupitelských úřadech ČR v zemích schengenského prostoru a snahou zefektivnit jejich  fungování.
Občané ČR, kteří se ocitli v nouzi, se mohou obracet na konzulární úsek Velvyslanectví ČR v Lisabonu po celou pracovní dobu velvyslanectví, tj. ve všední dny od 8.00 do 16.30. Mimo pracovní dobu je pro občany ČR v nouzi určen pohotovostní mobilní telefon +351 919 319 422. Tento telefon je určen pouze pro neodkladné případy nouze.

Důležité informace pro turisty cestující do Portugalska - doklady a víza v Portugalsku:Občan ČR může cestovat do Portugalska na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Portugalska: občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. Pokud tedy rodič cestuje pouze s občanským průkazem společně s dítětem, pak doporučujeme, aby dítě mělo vždy vlastní cestovní pas, a to i v případě, že je zapsáno v občanském průkazu rodiče. 
Děti zapsané v platném cestovním pasu rodiče mohou s rodičem, v jehož pasu jsou zapsány, překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu, přičemž dítě zapsané do pasu rodiče před 1. 9. 2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1. 3. 2008 může takto cestovat do 10 let věku (v období od 1. 9. 2006 do 29. 2. 2008 nebylo možné děti do pasu rodiče zapisovat).
V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad. Tento doklad slouží k jednorázové cestě do ČR.
Neexistují hraniční kontroly na silničních či železničních přechodech – na základě Schengenské dohody. Pasové kontroly na letišti se uskutečňují pouze u příletů letadel z jiných než schengenských zemí.
V Portugalsku existuje přihlašovací povinnost - všechna ubytovací zařízení i soukromé osoby, které ubytovávají cizince, mají povinnost ohlásit jeho pobyt a adresu do tří dnů na předepsaném formuláři. Ukončení pobytu se oznamuje identicky. Pokud se cizinec ubytovává privátně, tak je nutné se dostavit nejpozději do 3 dnů na cizineckou policii k nahlášení příjezdu do země. 
Po vstupu ČR do EU byla s Portugalskem zrušena vízová povinnost pro víza studentská a pobytová. Občan EU může v Portugalsku pobývat libovolnou dobu, pokud se však hodlá zdržet více než tři měsíce, má povinnost ohlásit tuto skutečnost na obecním úřadu dle místa svého bydliště v Portugalsku. Stačí předložit průkaz totožnosti, uvést adresu portugalského bydliště a důvod pobytu.

Celní předpisy v Portugalsku...bezcelně je povoleno dovážet a) zboží určené k osobní spotřebě - 200 cigaret, 1 litr alkoholu nad 22% (resp. 2 litry do 22%), 50 ml. parfému, osobní léky; b) předměty k osobní potřebě - osobní šperky, fotografické aparáty, sportovní potřeby včetně jízdních kol, lovecké zbraně s náboji, hudební nástroje (pouze přenosné), audiopřehrávače, televizní a rozhlasové přijímače (pouze přenosné), osobní počítače (pouze přenosné).
Zakázán je m.j. vývoz neautorizovaných vydání knih z fondu národního kulturního bohatství, esence k výrobě portugalských vín,léků a potravin zdraví škodlivých.

Úroveň zdravotnictví v Portugalsku...ceny zdravotnických úkonů jsou v Portugalsku, ve srovnání s ČR, podstatně vyšší. Do výše nákladů za stejné ošetření v ČR však jsou hrazeny českými pojišťovnami, u nichž je nutné si před odjezdem vyzvednout (pakliže ho samy nezaslaly) průkaz zdravotního pojištěnce, kterým se lze v Portugalsku prokazovat podobně jako v ostatních zemích EU. 
Pokud bude lékař požadovat úhradu přímo od pacienta, základní sazba za lékařskou konzultaci činí v průměru 50-75 EURO. Je možné uzavřít připojištění na cesty.

Specifika Portugalska: 
Portugalsko je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nadále z hlediska turistů bezpečnou zemí.
Ve velkoměstech a v turistických oblastech narůstá počet drobných krádeží. 
Je nutné, aby turisté pečlivě dbali na svá příruční zavazadla. 
Nejrozšířenější formou kriminality (vůči cizincům) jsou kapesní krádeže, krádeže ze zaparkovaných aut (v žádném případě nenechávat doklady a cenné věci v zaparkovaných autech, věci volně položené na sedadlech vozů a autorádia, která je možno vyjmout !!) a krádeže kabelek či příručních zavazadel (i s použitím násilí). 
Doporučuje se nosit fotokopie dokladů (jsou běžně uznávány i bez úředního ověření (cest. doklady, řidič. průkazy apod.).
Je lépe cestovat s kreditními kartami než s velkou hotovostí.
Turisté by neměli vozit do zahraničí nepotřebné doklady (OP, kreditní karty platné jen v ČR, atd.).

Doprava do Portugalska - letecky...vzhledem k tomu, že Portugalsko je od ČR vzdáleno cca 2000 kilometrů, je letecká doprava nejlepší variantou. Nejen, že je nejrychlejší, ale zároveň je také mnohem levnější než cesta jinými dopravními prostředky. Doba letu je přibližně 3 a půl hodiny a kromě mezinárodního letiště v hlavním městě Lisabonu jsou další velká letiště také v Portu, na Madeiře a na ostrově Faro.

Doprava do Portugalska autem - pokud se např. bojíme létat, můžeme se do Portugalska vydat vlastním autem. Taková cesta ale bude poměrně dlouhá a zabere přes 30 hodin, navíc musíme počítat s tím, že vydáme hodně peněz za dálniční poplatky v zemích, kterými budeme projíždět (Francie, Španělsko).

Jídlo v Portugalsku - Portugalsko má rozhodně co nabídnout i milovníkům kvalitní gastronomie. Portugalská kuchyně je díky poloze této země bohatá na čerstvé ryby a mořské plody, ale významnou roli v ní hraje i kvalitní maso. Z ryb patří mezi nejoblíbenější portugalská jídla především treska, z mořských plodů pak např. krevety nebo kalamáry. Jako hlavní jídlo dne mají Portugalci (stejně jako třeba Američané a mnoho jiných národů) večeři, ale oblíbená jsou tu i polední menu v restauracích. Z nápojů je pak Portugalsko atraktivní zemí hl. pro ty, co mají rádi dobré víno – portugalská vína jsou velmi kvalitní a to jak červená, tak i bílá nebo růžová. Mezi typická portugalská jídla patří zejména různé pokrmy z ryb a mořských plodů, zvláště pak různě upravená treska, která je někdy označovaná jako portugalské národní jídlo. Hodně často je na jídelníčku vyskytují i různé druhy polévek a mnoho druhů masa. Ze sladkostí pak určitě vyzkoušejte pastel de nata – košíčky z listového těsta, plněné lahodným žloutkovým krémem. Pokud máte rádi víno, určitě při návštěvě Portugalska ochutnejte některé místní druhy, které patří k těm nejlepším v Evropě. Známé je především portské víno, jinak zajímavostí je to, že kromě bílého, červeného a růžového se tu můžeme setkat i s tzv. zeleným vínem. Z nealkoholických nápojů je v Portugalsku hodně oblíbená hlavně káva a čaj.

Podnebí je na severu a západě mírné oceánské, na jihu subtropické středomořské (suché horké léto a mírná vlhká zima). Průměrná červencová teplota se pohybuje od 20 °C do 24 °C a lednová mezi 9 °C až 12 °C. Průměrný roční úhrn srážek klesá přibližně ve směru od severu k jihu, tedy od 1200 mm až po 500 mm. Průměrná teplota na ostrovech je 18,5 °C a průměrné srážky 650 mm.

Počasí v různých oblastech Portugalska...tato země na Pyrenejském poloostrově patří k těm místům, kde panují jedny z nejlepších podmínek na světě a i proto je Portugalsko jedním z nejoblíbenějších cílů turistů z celé planety. V západní a severní části země panuje mírné oceánské podnebí, v jižní části Portugalska je pak podnebí středomořské subtropické. V Portugalsku rozeznáváme dva typy klimatu. Na severu jde o klima oceánské, zatímco na jihu vládne podnebí středomořské. Sever země se pod vlivem Atlantského oceánu vyznačuje mírným a vlhkým podnebím. Pro zimní období jsou charakteristické nízké teploty, vítr a déšť. Ve vnitrozemských horách také sněží, například v pohoří Serra de Estrela, oblíbeném lyžaři. Teploty tu v zimě běžně klesají pod nulu, někdy až k -12°C. Na severu země dosahuje průměrná roční teplota 13°C, na jihu pak 18°C. Nejteplejší je region Alentejo na jihu Portugalska, tady se letní teploty mohou vyšplhat i ke čtyřiceti stupňům. Jih země je také mnohem sušší než sever. Na západním pobřeží počítejte se silnějším větrem od oceánu. Na jižním pobřeží v regionu Algarve vane naopak příjemný větřík, který člověka osvěží. Toto je také turisty nejnavštěvovanější oblast Portugalska.

Počasí v Lisabonu

Metropole Portugalska má díky své výhodné poloze nádherné počasí a po většinu roku je zde slunečno. Příjemné letní teploty jsou tu nejen v období letních prázdnin, ale i v květnu, červnu, září nebo říjnu. Zimy jsou chladnější, ale žádný velký mráz zde nebývá, sníh se v Lisabonu téměř nikdy nevyskytuje.

Počasí na souostroví Madeira - podnebí je zde velmi příznivé a to především na jižním pobřeží. Příjemná je také teplota vody, která ani během zimních měsíců neklesá pod 18 stupňů.
Na pobřeží nalezneme přímořská městečka i dramatické útesy. Většina ostrova má potom reliéf vysokých hor sahajících do mraků a hlubokých údolí, jimiž protékají dravé říčky s vysokými třpytivými vodopády, podobně jako třeba v Brazílii. Ty se nakonec vlévají do Atlantického oceánu. Náhorní plošiny se jen málo liší od skotské vysočiny. Fialový vřes, mystická mlha a pokojně pasoucí se krávy a ovce. Pokud strmé kopce nejsou upraveny na terasovitá políčka, porůstá je les, tvořený vysokými letitými stromy. Na políčkách nejčastěji rostou banány nebo vinná réva. Na Madeiře najdete banánové plantáže, vavřínový les i palmy. Skutečnou raritou je vavřínový prales, který tvoří téměř 30% porostu Madeiry. Původně tento prales pokrýval podstatnou část středomořského pobřeží Evropy, dnes už je ale dochován pouze na několika ostrovech. Na Madeiře nečekejte žádná exotická zvířata. Fauna je zde poměrně běžná a relativně řídká. Jde přeci jen o ostrov. Kromě běžných mořských ptáků tu najdete ve velkém množství drobné ještěrky, vyhřívající se na kamenech i třeba zídkách hotelu. V městečkách pokojně pobíhají celkem hezcí a čistí psi, které prostě lidé krmí. Oproti tomu na Madeiře není příliš koček. Zemědělskými zvířaty jsou tradičně krávy a méně kozy a ovce. Madeira totiž neoplývá většími pastvinami.
Fauna je to poměrně obyčejná a spíše řídká. Mořští ptáci, ještěrky, psi.Snad nejvíce specifickou je madeirská flóra. Madeira je známá jako ostrov orchidejí. Ty však naleznete spíše v botanické orchidejové zahradě a zřejmě na soukromých zahrádkách, nebo na nějakých tajných místech. Řezané květy i sazenice jsou totiž hojně prodávány v městské tržnici ve Funchalu květinářkami v tradičním madeirském kroji. Kromě orchidejí prodávají i další nádherné, vždy čerstvé květiny, které jsou k vidění rovněž ve volné přírodě. Je naprosto kouzelné vidět divoce kvést kaly a strelície. Nejtypičtějšími květinami Madeiry jsou bezesporu orchideje, kaly a strelície.
Chcete-li květenu ostrova vidět perfektně udržovanou na menší ploše, doporučuji navštívit botanickou zahradu ve Funchalu. Tam je také k vidění velké množství krásných, pestrobarevných a ukřičených papoušků a pávů.
Ostrov Madeira bývá nazývaný Perlou Atlantiku. Leží západně od Afriky, pouze 545 km od marockého pobřeží. Madeira už od dob portugalských a španělských námořních objevitelských výprav patří k Portugalsku. Paradoxně do něj má dál než do Afriky. Madeiru od Lisabonu dělí téměř 978 km Atlantického oceánu. Na známé Kanárské ostrovy, které patří ke Španělsku, je to jen 445 km.
Ostrov je ve své podstatě velmi malý. Od západu na východ je Madeira dlouhá pouze 57 km, ze severu na jih je to dokonce jen 22 km. Svým různorodým, především horským terénem budí ovšem pocit daleko větší rozlehlosti. Silničky, kterými je ostrov spíše řídce protkán, neberou ve své klikatosti konce. Zdolat je bývá náročné. Usedlíci v odlehlých končinách mnohdy ani neopouštějí své vesnice. Madeira je sice souostroví, ale kromě samotného ostrova Madeira je obydlený pouze ostrůvek Porto Santo. Na ten se pořádají fakultativní výlety výletní lodí. Je tam klid, suché podnebí, žádné vysoké hory a příjemné koupání. V patnáctém století se tu prý oženil Kolumbus s dcerou místního guvernéra. Celé madeirské souostroví je staré jen několik miliónů let a vzniklo sopečným působením. To činí Madeiru pro nás tolik zajímavou. Přímo z hlubin nekonečného Atlantického oceánu se totiž vynořuje ve vysokých sopečných horách a vyvřelinových útesech, které mnohdy sahají až do mraků. Ty mraky jsou totiž nízko relativně nízko a některé hory jsou vyšší něž naše Sněžka. V kopcích pramenící potůčky spadají do údolí coby dravé říčky v překrásných vodopádech. Ostrov Porto Santo, útesy sopečného původu, vodopády ústící do moře.
Typickým rysem pro Madeiru je emigrace a imigrace. Bylo tomu tak dříve a je to pořád stejné. Mladí lidé odjíždějí do Brazílie nebo jižní Afriky za prací a pokud zbohatnou, vracejí se a stavějí si ve Funchalu přepychové vily s kouzelným výhledem. Přestože dnes jsou ostrované Portugalci, jde mimo jiné o potomky  mořeplavců a obchodníků ze severní Evropy a ze severní Afriky. Na Madeiře žije přibližně 260 tisíc stálých obyvatel a 120 tisíc z nich žije v hlavním městě Funchal.

Počasí na souostroví Azory
Azorské ostrovy leží v subtropickém podnebném pásu a tak jsou tu ideální podmínky na dovolenou u moře. Nejlepší počasí je tu v červenci a srpnu, kdy je na Azorech nejméně srážek, v ostatních obdobích se počasí často mění a střídá se slunečné počasí s deštivým. Azorské ostrovy jsou pozoruhodnou destinací, které se masová turistika dosud úspěšně vyhýbá. Paradoxně nejvíce turistů se sem dostane díky mezipřistání letadel. Ty zde často přistávají při letu přes Atlantik (například český Travel Service). Azory nemají své hlavní město z důvodu, že vláda a zastupitelské orgány jsou rozesety do různých míst po ostrovech. Největším je právě Sao Miguel, které svým tvarem připomíná tělo vorvaně. Právě v tomto místě sídlí azorská autonomní vláda, je zde univerzita a překrásná místa, která stojí za vidění.

Zelený ostrov...Azorské ostrovy dnes patří mezi autonomní region Portugalska. V televizi o nich často slýcháváme převážně v souvislosti se současnou mezinárodní politikou. Největším ostrovem Azor je Sao Miguel, kterému se často přezdívá „zelený ostrov“. Nachází se zde malé letiště, které bylo vybudované při slavnostní příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II., po kterém dostalo svůj název. Hlavní město je Ponto Delgado, do kterého se lze dostat taxíkem nebo autobusem. Ocitnete se v malebném městě, které na první pohled působí trochu ospale. Nečekejte obrovskou metropoli plnou lidí a ruchu. Ubytovat se zde můžete poměrně snadno v některém z místních hotelů nebo ubytoven.
Na ostrově lze najít krátery a sopečná jezera. Ostrov je vulkanického původu, o čemž svědčí krátery, které jsou zde patrné prakticky všude. S pozůstatky sopečné činnosti se zde setkáte prakticky na každém kroku.
Pro turisty jsou velkými lákadly sopečná jezera. Mezi nejvýznamnější patří Lagoa Azul a Lagoa Verde (v překladu Zelené a Modré jezero). Mezi další skvosty, které stojí za pozornost, patří oblasti Sete Cidades, Lagoa de Fogo a Lagoa das Farnas. Všechny se nachází v již vyhaslých kráterech. Ostrov je proslulý také pro svou jedinečnou architekturu. Na své si zde přijdou příznivci krásných a dlouhých procházek. Stačí jen sestoupit do přímořských vesnic a městeček. Zde můžete vidět architektonický styl sakrálních a jiných staveb. Převažují barokní, které vynikají především unikátní kombinací černé a bílé barvy. Právě tyto dvě barvy tvoří symbol Azorských ostrovů. Nejvýznamnější stavby ostrova najdete ve městech Ponta Delgada, Vila Franca či Nordoeste.
Azorských ostrovů je celkem devět. Jsou autonomní oblastí Portugalska a tvoří součást Evropské unie a Eurozóny. V originále se nazývají Ilhas dos Açores.

Azorské ostrovy-základní údaje: rozloha 2 333 km²,  správní střediska: Angra do Heroísmo, Horta, Ponta Delgada, úřední jazyk: portugalština,  měna: Euro, nejvyšší hora: Pico na ostrově Pico (2 351m), časový posun: – 2 hodiny od SEČ.

Ostrovy a jejich hlavní města:
São Miguel – Ponta Delgada, Santa Maria – Vila do Porto, Terceira – Angra do Heroísmo, Graciosa – Santa Cruz da Graciosa, São Jorge – Velas, Pico – São Roque do Pico, Faial – Horta, Flores – Santa Cruz das Flores, Corvo – Vila do Corvo.

Santa Maria leží na jihovýchodě souostroví. Na 62 km2 žije 5500 obyvatel. Marina je krytá, velmi příjemná. Harbourmaster nám ihned zařídí půjčení auta za 35,- EUR na den. Vyrážíme na výlet a jsme nadšeni krásami ostrova. Modré hortenzie rostou divoce u silnic, bujná vegetace všude kolem, zelené louky a pastviny, malebné kamenné domky. Terén je kopcovitý. Na ostrově se tyčí maják Farol da Maia a naleznete zde nádherné hluboké zálivy, lemované opuštěnými bělostnými plážemi. Dominantou je hora Pico Alto (587 m), ze které lze za jasného počasí spatřit celý ostrov. Za návštěvu stojí zátoka Sao Lourenco s útesy obrostlými vinicemi. Santa Maria nemá sopečné krátery, pobřeží je převážně strmé. Útesy jsou velmi fotogenické a nabízejí stovky krásných výhledů na oceán. Santa Maria je nejstarší azorský ostrov, který bývá přirovnáván k učebnici geologie. Objevili jej portugalští mořeplavci na počátku 15. stol. V zapadlé vesničce Anjos stojí socha Kryštofa Kolumba v nadživotní velikosti. Byla vztyčena na počest události, která málem změnila chod dějin. Poté, co se Kolumbus v roce 1493 vracel ze své první plavby do Nového světa, zastihla jeho loď blízko Santa Marie bouře, která jeho výpravu málem stála život. Posádka nakonec bouři přežila a tak v kapličce v Anjos nechal Kolumbus sloužit mši za svůj šťastný návrat. Z původní kaple tady zbyly už jen ruiny.

Terceira - dominantou východní části ostrova je velké sopečné plato, které je obklopeno vysokými horami  Serra do Cume. Pozůstatky sopečné činnosti na ostrově Terceira jsou viditelné na každém kroku a lze je snadno navštívit. Uprostřed ostrova se nachází největší kráter souostroví Caldeira de Guilherme Moniz. V nedaleké jeskyni Algar do Carvaose lze sestoupit do nitra sopky a v unikátních podzemích chodbách si užít pekelnou atmosféru. My jsme navštívili jeskyně v okolí Gruta do Carvao a Gruta do Natal, které rovněž vznikly geoseismickou činností. Prohlédli jsme si prameny Furnas do Enxofre a prošli jsme si trek kolem hory Misterios Negros. Pobřeží ostrova je strmé, poseté četnými útesy, které nabízejí překrásné výhledy. V Biscoitos je muzeum vína a v okolí vinice. Taky skvělá restaurace O’Pedro, ve které můžete ochutnat typická azorská jídla, jako je speciálně vařené a dušené hovězí, nebo skvělé ryby. Největší atrakcí ostrova jsou býci, které lze i s místními toreadory vidět v ulicích městeček téměř každý víkend.  Do ulic se vypouštějí vybuzení rozdráždění býci. Nejde o to s nimi bojovat a zabít je, ale "jen si pohrát" a trochu si zvednout adrenalin. Býci jsou na laně, které drží několik siláků. Domorodci před agresí býků různě uskakují a ze žďuchanců rozběsněných rohatců si příliš nedělají. Sem tam býk někoho nabere na rohy a odhodí, čemuž se lidé, popíjející víno, vesele smějí. Aktivně jsme se zúčastnili, pánská část posádky se zapojila mezi místní troufalce a pěkně se proběhla s býkem v zádech, což se málem kapitánovi stalo osudným.

Sao Jorge - ostrov o rozloze 246 km² má úzký protáhlý tvar a úžasné přírodní scenérie. Byl zrozen liniovou sérií sopečných výbuchů. Centrální pohoří dosahuje průměrné výšky 700 m. Nejvyšším bodem je Pico da Esperanca (1 053m), kolem které vede hřebenová túra i kolem dalších sopečných vrcholů. Pobřeží je strmé, na severu téměř svislé s několika set metrovými útesy. Díky řadě sopečných vrcholů seřazených za sebou je ostrov rájem pro pěší turisty, kteří jsou odměněni nádhernými panoramatickými výhledy. Specifikem ostrova jsou takzvané fajãs – malé úrodné planiny vybíhající do moře jako vypláznuté jazyky. Vzhledem k  výhodnému mikroklimatu se v některých fajas pěstuje káva, banány či jiné tropické ovoce a dokonce i vzácné exempláře dračích stromů. Po obou stranách ostrova úzkého jako jehla se nad nimi tyčí stovky metrů vysoké útesy pokryté bujnou vegetací s všudypřítomnými hortenziemi. Na západní špičce ostrova se tyčí maják, který byl roku 1980 poškozen zemětřesením a následnou erozí půdy. Krásný novější maják je na východním cípu ostrova - Farol do Topo, odkud je krásný výhled na blízký plochý ostrůvek Topo.

Faial - dominantou Faialu je obrovský dvoukilometrový sopečný kráter uprostřed ostrova. Trek po obvodu kráteru jsme  si nemohli nechat ujít. Je dlouhý necelých 10km a nabízí neskutečné výhledy do nitra kráteru a na druhou stranu přes lány hortenzií a pastviny na oceán. Ostrov zažil velkou explozi v roce 1957. Sopečné erupce vytvořily na západě ostrova v letech 1957-58 nad mořskou hladinou nový vulkanický ostrov se sopkou, která téměř pohřbila stařičký maják na pobřeží pod vrstvou sopečného prachu a vyvěrající lávy. Místo se jmenuje  Vulcao dos Capelinhos a v jeho bývalém prvním patře, dodnes se nacházejícím pod úrovní černé vulkanické krajiny, je zajímavá výstava. Zachycuje nejen erupci z 50. let, ale i další informace o spících a probuzených světových vulkánech. V Hortě, hlavním městě ostrova s krásným architektonickým dědictvím, leží přístav jachet, který je důležitou zastávkou lodí, plujících mezi Amerikou a Evropou. Není možné tu nenavštívit oblíbenou hospodu všech jachtařů a námořníků – ikonu námořního jachtingu Sport Peter’s bar. Velkým zážitkem je i procházka marínou, kde nenaleznete téměř žádné charterové lodě. Každý, kdo připluje z Karibiku či Evropy zde zanechává vzkaz na zdech či chodnících v přístavu v podobě různých malůvek a nápisů.

Pico je druhým největším ostrovem o rozloze 447 km² s více než 14 tisíci obyvateli.  Vévodí mu impozantní sopečný kužel stratovulkánu Alto de Pico, který je se svojí výškou 2351 metrů nad mořem i nejvyšší horou Portugalska. Základna hory je dlouhá 16 km. Hlavní kráter se jmenuje Pico Grande, uvnitř něj se nachází lávový kužel známý jako Piquinho. Z vulkánu se neustálé kouří. Špice se většinou skrývá v mracích, ale komu se poštěstí za hezkého počasí čtyřhodinový výstup na vrchol zvládnout, dohlédne na všech pět centrálních ostrovů. Vulkán s bílou sněhovou čepicí se čas od času probudí, takže z podzemí tryskají proudy lávy, dýmá kouř a létají balvany. Nyní dřímá už téměř padesát let. Poslední výbuch nastal v roce 1963 (předchozí erupce byly v letech 1562 a 1718), kdy láva tekla v desetikilometrové šíři. Její cesta je i přes bujnou vegetaci dodnes znatelná. Sopka byla naším nejvyšším cílem na ostrovech. Na úpatí vulkánu zaplatíte poplatek za výstup. Pico je nejmladší ostrov celého souostroví a dodnes jsou patrné pozůstatky po sopečné činnosti. Černé kameny a lávová pole se nachází téměř všude. Nádherné jsou vesničky Lajido a Cachorro na severu ostrova, kde jsou pouze černé lávové domky s bílými rámy, i kostel je černý. I přes převahu vulkanických jevů se ostrov pyšní bujnou vegetací, úrodnou půdou a místní vinařská krajina byla zařazena na seznam UNESCO.

Sao Miguel je s rozlohou 759 km² největším a hlavním ostrovem celého souostroví, sídlí zde azorská autonomní vláda. Žije zde přibližně 135 tisíc obyvatel, což představuje polovinu z celkového počtu obyvatelsouostroví. V hlavním městě stojí za pozornost nádherný poutní klášter Nossa Senhora da Esperanca se sochou Ježíška, těšícího se podobné slávě jako pražské Jezulátko. Pro ostrov jsou typická krásná jezera, vnořená do sopečných kráterů - Lagoas das Furnas s termálními prameny a horkými vřídly, Lagoa do Fogo nebo Sete Cidades. Atrakcí je jídlo, které se připravuje v zemi v horkých vřídlech. Zájemci si ráno přinesou hrnec naplněný masem, zeleninou a přílohami, který se dá na půl dne do země a když se vyndá, je uvařeno. Jídlo má neopakovatelnou originální "vulkanicko-podzemní" příchuť. K němu se pije místní víno s příznačným názvem Terras de lava. Sever ostrova je díky svému klimatu výjimečný pěstováním čaje, čajové plantáže jinde v Evropě nenajdeme.

Jachting v Portugalsku...významná jachtařská centra jsou poblíž Algarve a Gibraltaru. Nicméně i oblasti od Porta na jih po Cabo da Roca jsou velmi zajímavé.
Algarve je jižní provincie Portugalska. Název 230 km dlouhého jižního pobřeží Portugalska je zkomolenina arabského „Al Garbh“ (západní): tvoří ho dramatické útesy i překrásné pláže vyhledávané pro 1000 hodin slunečního svitu ročně. Algarve má dvě geomorfologicky i klimaticky odlišné části. Východní Costa Windward a Leeward je teplejší a bezvětrná, s plážemi pozvolna sestupujícími do moře, západní Costa Vicentina má strmé útesy zejména mezi mysem Cabo de San Vicente (přírodní rezervace) a Sagres: na pláže se běžně sestupuje po schodech, ale i po žebříku. Vysoký příliv často malé pláže doslova „odřízne“ a tak nejsou nějak často navštěvovány. Úžasný výhled je na Torre de Aspa (150 m n.m.) a také na útes Cabo de Sao Vicente (za Římanů Promotorium Sacrum), nejjihozápadnějšího bodu Evropy, jemuž od 15. století dominuje nejsilnější evropský maják viditelný na 95 km. Sv. Vincent je patronem vína a mořeplavby (a také Lisabonu).
Portugalsko je také vhodnou destinací pro cestu na Azory, do Maroka, na Kanárské ostrovy nebo na Madeiru.
Jachty se půjčují v přístavech Portimao, Alcantara, Vilamoura, případně až v Gibraltaru.  
Výhody - netradiční oblast, dlouhá sezóna, možnost náročnějšího jachtingu v západní části s nepřístupnými útesy nebo více otevřenější krajině na jihovýchodě, vítr dle oblasti, krásná městečka, historie mořeplavby, příznivé ceny Portského vína.

Nevýhody - Atlantik je zejména na jaře poměrně studený, je to trošku z ruky ale dostupné letecky, prakticky bez ostrovů.