Španělsko, oficiálně Španělské království (španělsky a galicijsky Reino de España; katalánsky Regne d'Espanya; baskicky Espainiako Erresuma) je stát ležící na Pyrenejském poloostrově. Na západě hraničí s Portugalskem, na severovýchodě s Andorrou a Francií a na jihu s Gibraltarem; španělské severoafrické državy Ceuta a Melilla mají pozemní hranici s Marokem. Ke Španělskému království patří i Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu a Baleáry ve Středozemním moři. Součástí Španělska je i katalánské město Llívia, které je zcela obklopeno územím Francie. Je konstituční monarchií, členem Evropské unie, NATO a dalších organizací. Podle demokratické ústavy z roku 1978 je v celé zemi úředním jazykem španělština (kastilština); další jazyky jsou uznávány jako úřední jednotlivými autonomními společenstvími. Nejvyššími státními orgány jsou král, parlament a vláda. Král je hlavou státu, reprezentuje stát navenek, svolává a rozpouští parlament. Má pravomoc schvalovat a vyhlašovat zákony. Je hlavou státu na základě systému primogenitury. Parlament je dvoukomorový, skládá se z Kongresu poslanců a Senátu. Kongres poslanců je volen na 4 roky na základě poměrného zastoupení, volebním obvodem je provincie. Senát je volen na 4 roky. Výkonná a nařizovací moc je svěřena vládě. Jejím poradním orgánem je Státní rada. Předseda vlády může být zastoupen králem nebo parlamentem. Španělské království se dělí na 17 autonomních společenství (comunidades autónomas) a 2 autonomní města (ciudades autónomas). Ty jsou dál rozděleny do 50 provincií. 

Španělské koloniální impérium bylo jednou z nejstarších a nejrozsáhlejších koloniálních říší v historii. Španělsko se v průběhu 15. a 16. století stalo průkopníkem v zámořských objevech, na nově objevených územích poté velice často zakládalo vlastní kolonie. Rozsáhlá území v Jižní Americe byla však získána na úkor tamějších kultur: španělští conquistadoři zničili mimo jiné rozvinutou aztéckou a inckou civilizaci. Španělsko dále vybudovalo rozsáhlou obchodní síť, nejčilejší obchodní ruch probíhal mezi Evropou a americkými koloniemi, obchod s Asií zabezpečovaly španělské přístavy na Filipínách.
V průběhu 16. století se Španělsko stalo přední globální supervelmocí. Díky přílivu zlata a stříbra ze svých amerických kolonií si mohlo dovolit vydržovat silnou armádu a námořnictvo, díky nimž dominovalo světovým mořím i evropským a americkým bojištím. V této době zažívá nebývalý rozkvět i španělská kultura, 16. a 17. století se proto označuje za španělský zlatý věk (špan. Siglo de Oro, doslovný překlad století zlata).
Od poloviny 17. století však španělské impérium začalo ztrácet na síle. Ve Středomoří bylo Španělsko konfrontováno s Osmanskou říší, na evropském kontinentě mu rostl významný soupeř – Francie, v zámoří muselo Španělsko čelit konkurenci Portugalců a později i Britů a Nizozemců. Také pirátství sponzorované britskou, francouzskou a nizozemskou vládou, příliš velká rozloha španělských kolonií, zvyšující se míra korupce a ekonomická stagnace měly za následek úpadek španělského impéria.
Španělsko definitivně ztratilo statut supervelmoci po válkách o dědictví španělské, kdy přišlo o Nizozemí, Sicílii a zbývající území na Apeninském poloostrově. Dokázalo si však uchovat většinu ze svého obrovského koloniálního území, a to až do začátku 19. století, kdy jihoamerické státy využily napoleonských válek v Evropě pro vyhlášení nezávislosti. Španělsku se podařilo uchovat si významná území v Karibiku (Kuba, Portoriko), v Asii (Filipíny) a v Oceánii až do španělsko-americké války v roce 1898, po které bylo Španělsko nuceno postoupit Spojeným státům většinu těchto území. Ze španělské koloniální říše zbývají v současnosti pod španělskou korunou jen Kanárské ostrovy, Ceuta, Melilla a další malá území na marockém pobřeží.

Odkazem španělské koloniální říše je zejména rozšíření španělštiny jako mateřského jazyka většiny obyvatel střední a jižní Ameriky a rozšíření římskokatolické víry do území pod španělskou nadvládou. Dlouhá historie španělské kolonizace jižní a střední Ameriky dále způsobila, že většina tamějších obyvatel má evropské předky; díky přílivu evropských imigrantů a otroků z Afriky se v Latinské Americe výjimečným způsobem prolínají původní indiánské kultury s evropskými a africkými. Z Ameriky byly do Evropy také přivezeny mnohé dnes obvyklé potraviny, mj. brambory, kukuřice, paprika, rajčata, arašídy nebo tabák.

Nejvýznamnějším a zároveň úředním jazykem Španělska je španělština, označovaná také jako kastilština (castellano). K dalším úředním jazykům náleží regionální jazyky katalánština (catalá), galicijština (galego), baskičtina (euskara) a okrajově aranéština. Katalánština je druhým nejpoužívanějším jazykem; mluví jí většina obyvatel Katalánska, Valencie a Baleár, vedle toho je úředním jazykem Andorry. Galicijštinu aktivně používá zejména venkovské obyvatelstvo Galicie, baskičtinu většina Baskicka a Navarry. Vedle těchto jazyků se ve Španělsku vyskytují také asturština (není sice regionální úřední jazyk, ale v Asturii je chráněna místními zákony), aragonština, extremadurština, leónština a různé přechodné dialekty, jež však úředními jazyky nejsou.

Obyvatelstvo Španělska - počet obyvatel Španělska k 1. lednu 2014 činil 46 507 760 lidí, což oproti roku 2013 představuje úbytek o 0,5 %. Hustota zalidnění je ve Španělsku 91,4 obyvatel na kilometr čtvereční, což je méně než už většiny západoevropských zemí. S výjimkou hlavního města Madridu je hustě obydlené především španělské pobřeží. Populace Španělska se ve dvacátém století zdvojnásobila díky demografickému rozmachu v šedesátých a na začátku let sedmdesátých. Dnes ale vykazuje podobně negativní čísla o přirozeném nahrazování populace jako Řecko, Portugalsko, Maďarsko, Ukrajina a Japonsko. Mnoho demografů připisuje nízkou porodnost rezervám ve španělské rodinné politice. Mezi lety 2002 a 2008 španělská populace vzrostla o 8 %, z toho 7 % byli cizinci.

Náboženství - Španělsko nemá žádné oficiální náboženství. Ústava z roku 1978 upustila od římskokatolické církve coby oficiálního státního náboženství, ale uznala roli, kterou ve španělské společnosti tato církev hraje. Podle studie z roku 2014 se zhruba 68 % Španělů označilo za katolíky, 2 % vyznávalo jiné náboženství a asi 27 % se označilo za lidi bez vyznání nebo ateisty.
Měna a ceny ve Španělsku - Španělsko je součástí eurozóny od jejího samotného vzniku 1. ledna 1999. Euro tímto dnem nahradilo španělskou pesetu, která byla platnou peněžní jednotkou od roku 1868. Přechod na euro nebyl okamžitý, pesety byly v oběhu ještě po následující tři roky až do roku 2002. Dnes po více než deseti letech jsou pesety již pamětními mincemi, které už za eura nedají nevyměnit. Na bankomat (cajero automático) narazíte v každém větším městě, a máte-li štěstí, tak i na vesnici. Hotovost se určitě hodí, i když ve Španělsku můžete zaplatit kreditní kartou v podstatě cokoli (jídlo, dopravu, služby). Zvláštností snad jen může být, že při platbě kartou budete automaticky požádáni o průkaz totožnosti.
Směnárny (oficina de cambio) se vyskytují hlavně v turistických centrech, mívají delší pracovní dobu než banky, ale výměna peněz vás vyjde stejně jako v bance. Obecně platí, že čím víc vyměníte, tím budete mít výhodnější kurz.

Čísla nouzového volání - 112: jednotné číslo tísňového volání platné pro celou Evropu, 091/112: policie, 061/112: záchranná služba, 080/085/112: hasiči.
Čas - pevninská část Španělska (Pyrenejský poloostrov) a Baleárské ostrovy patří do stejného časového pásma jako Česká republika a platí tam středoevropský čas. Výjimkou jsou Kanárské ostrovy, které spadají stejně jako Velká Británie, Irsko a Portugalsko do pásma se západoevropským časem a kde hodinové ručičky ukazují o hodinu méně než na pevnině nebo u nás.
Kouření - ve Španělsku platí jeden z nejpřísnějších protikuřáckých zákonů, který vešel v platnost 2. 1. 2011. Podle tohoto zákona je kouření zakázáno ve všech interiérech veřejně přístupných míst, včetně restaurací, barů a kaváren. Rovněž je přísně zakázáno kouřit v areálech určených k výchově dětí – školách, dětských parcích – a nemocničních zařízeních. Pokuty za porušení se mohou pohybovat podle závažnosti od 30 až po tisíce eur.

Svátky a tradice ve Španělsku - pro mnohé může být překvapující relativně nízký počet státních svátků ve Španělsku, je jich 10. Nicméně nejde o kompletní výčet, protože k celonárodním svátkům se přičítají i svátky autonomní a obecní, díky kterým si někteří občané přijdou až na dvojnásobek svátků za rok.
Typy svátků - většina španělských svátků, ať už platných celonárodně, autonomně či v rámci obce je náboženského původu. Důvod je prostý – Španělsko platí za jednu z nejkatoličtějších zemí na evropském kontinentu, kde se ke katolické víře hlásí přes 70 % obyvatel. Ve Španělsku je proto státním svátkem třeba Nanebevzetí Panny Marie, které se slaví 15. srpna nebo také svátek Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince. V menšině jsou svátky připomínající významné dny z politických a kulturních dějin Španělska, jako je např. Den španělské ústavy 6. prosince nebo Den hispánských národů 12. října. 
Přehled státních svátků ve Španělsku...1. ledna - Nový rok (Año Nuevo), 6. ledna - Tři králové (Día de Reyes), březen/duben - Velký pátek  (Viernes Santo), 1. května - Svátek práce (Fiesta del Trabajo), 15. srpna - Den Nanebevzetí Panny Marie (Asunción de la Virgen), 12. října - Den hispánských národů (Día de la Hispanidad), 1. listopad - Svátek všech svatých (Fiesta de todos los Santos), 6. prosinec - Den španělské ústavy (Día de la Constitución), 8. prosinec - Den Neposkvrněného početí Panny Marie (La Inmaculada Concepción), 25. prosince - Den Narození Páně (Natividad del Señor).
 

Vnitrozemí Španělska dominují vysoké náhorní plošiny (španělsky mesetas) jako Meseta León a La Mancha a pohoří Pyreneje, Sierra Nevada a Kantaberské pohoří. Z těchto pohoří vytékají řeky Tajo, Ebro, Duero, Guadiana a Guadalquivir. Údolní nivy jsou podél pobřeží, největší z nich leží u Guadalquivir v Andalusii, na východě jsou údolí řek Segura, Júcar a Turia. Z východu Španělsko omývá Středozemní moře, ve kterém se nacházejí Baleárské ostrovy; ze severu Biskajský záliv, ze západu Atlantský oceán, ve kterém se nacházejí Kanárské ostrovy. Nejvyšší horou je Pico de Teide (3718 m) na ostrově Tenerife, jedna z největších sopek světa. Na pevninském Španělsku náleží prvenství hoře Mulhacén (3478 m) u Granady, následuje Pico de Aneto (3404 m), nejvyšší vrcholek Pyrenejí.

Podnebí - Španělsko patří mezi oblíbené destinace českých turistů, vyznačuje se v létě stálými a příjemnými teplotami, které v případě Kanárských ostrovů platí po celý rok. Na slunce ve Španělsku narazíte celoročně bez ohledu na roční období. Španělsko zasahuje do tří klimatických pásem: mírného, středomořského a vlastního subtropického.Je možno rozdělit do čtyř oblastí:
Pobřeží Středozemního moře: nejteplejší na východní a jižní části země; deštivá období jsou jaro a podzim. Klidná léta s příjemnými teplotami. Teplotní rekordy: Murcia 47.2 °C, Malaga 44.2 °C, Valencia 42.5 °C, Alicante 41.4 °C, Palma de Mallorca 40.6 °C, Barcelona 39.8 °C. Nejnižší teploty: Gerona -13.0 °C, Barcelona -10.0 °C, Valencia -7.2 °C, Murcia -6.0 °C, Alicante -4.6 °C, Malaga -3.8 °C.
Vnitrozemí: Velmi studené zimy (na severu a v Madridu často se sněhem, teploty až -10 °C) a velmi horká a suchá léta (teploty až 40 °C). Teplotní rekordy: Sevilla 47.0 °C, Cordoba 46.6 °C, Badajoz 45.0 °C, Albacete a Zaragoza 42.6 °C, Madrid 42.2 °C, Burgos 41.8 °C, Valladolid 40.2 °C. Nejnižší teploty: Albacete -24.0  °C, Burgos -22.0 °C, Salamanca -20.0 °C, Teruel -19.0 °C, Madrid -14.8 °C, Sevilla -5.5 °C.
Severní atlantické pobřeží: ostré zimy s klidnými léty (trošku chladnějšími). Teplotní rekordy: Bilbao 42.0 °C, La Coruña 37.6 °C, Gijón 36.4 °C. Nejnižší teploty: Bilbao -8.6 °C, Oviedo -6.0 °C, Gijon a La Coruña -4.8 °C.
Kanárské ostrovy: subtropické počasí, s příjemnými teplotami (18 °C až 24 °C) po celý rok. Teplotní rekordy: Santa Cruz de Tenerife 42.6 °C. Nejnižší teploty: Santa Cruz de Tenerife 8.1 °C.

Mírné klima panuje v pásu ohraničeném 40° a 60° severní zeměpisné šířky a spadá do něj oblast od severní části Pyrenejského poloostrova až po hlavní město Madrid, které má souřadnice 40°25′08″. Mírné podnebí je charakterizováno střídáním čtyř ročních období.
Mírné oceánské klima dominuje na pobřeží Atlantského oceánu a týká se celého severu a severozápadu Pyrenejského poloostrova od Pyrenejí až po Galicii. Vyznačuje se hojnými srážkami během celého roku, odtud dostatek zeleně. Teploty jsou zde v létě mírné kolem 20 až 25 °C, zejména vlivem chladného proudění z Baskického zálivu. Zimy jsou zde nepříjemně vlhké s pravidelnými srážkami a teplotami okolo 12 až 15 °C.
Horské klima panuje na horách (Kantaberské pohoří, Pyreneje, Iberské pohoří) a jsou pro něj charakteristické chladné zimy a mírná léta s dostatkem srážek po celý rok, ať už v podobě dešťových či sněhových. Obecně však platí, že jejich hojnost stoupá s nadmořskou výškou.
Středozemní klima  pobřeží Středozemního moře je jedinou oblastí subtropického pásma v Evropě. V subtropech se ale nachází nejen španělské pobřeží Středozemní moře, ale i Baleárské a Kanárské ostrovy. Přestože jde o oblast spadající pod jedno podnebné pásmo, tak zde mezi jednotlivými oblastmi najdeme výrazné rozdíly.
Standardní středomořské klima panuje na většině pobřeží Středozemního moře, ve městech Ceuta, Melilla a na Baleárských ostrovech. Vyznačuje se krátkými a mírnými zimami a dlouhými teplými léty. Roční průměrná teplota se pohybuje mezi 15 a 18 °C. Co se týká srážek, tak jsou nepravidelné s ročním úhrnem mezi 400 a 700 mm a jsou častější na jaře a na podzim.
Kontinentální středomořské klima dominuje ve vnitrozemí v oblasti španělské centrální náhorní plošiny Meseta, v údolí řeky Ebro, Guadalquivir a v severní části autonomní oblasti Alicante. Vyznačuje se extrémními teplotami, v zimě pod -15 °C a v létě až 40 °C. Mimo letních bouřek jsou zde minimální a nepravidelné srážky s ročním úhrnem okolo 400 mm.
Suché středomořské klima je charakteristické pro jihovýchodní oblast Španělska, konkrétně pro autonomní oblasti Murcia, Alicante a Almería. Srážek je v této oblasti minimum, roční úhrn s bídou dosahuje 300 mm srážek za rok, což se projevuje velkými suchy. Léta jsou zde teplá a suchá a zimy mírné a krátké.
Subtropické klima lvlastní subtropické klima je charakteristické pro Kanárské ostrovy, které už patří do subtropů Afriky. Panuje zde subtropické klima s vysokými teplotami v průběhu celého roku pohybující se mezi 22 a 28 °C a s minimem srážek. I v rámci subtropického klimatu najdeme rozdíly.
Vlhké subtropické klima panuje především v severních oblastech Kanárských ostrovů, kde hory zadržují vlhkost a dochází tak k nepravidelným a hojným srážkám.
Horské subtropické klima  zde panují nižší teploty závisející na nadmořské výšce a málo srážek. Týká se to oblastí s nejvyšší nadmořskou výškou na Tenerife, La Palma a Gran Canaria.
Suché subtropické klima  charakteristické jsou vysoké a stálé teploty během celého roku s minimálním úhrnem srážek (Fuerteventura, Lanzarote, jih Kanárských ostrovů).
Pouštní subtropické klima v polopouštních oblastech panují vysoké teploty během celého roku s malými výkyvy mezi dnem a nocí, téměř bez srážek (pouštní oblasti Lanzarote a Fuerteventury – Punta Jandía).

Počasí ve španělsku online

Jachting ve Španělsku -  jedná se o  destinaci poměrně hojně navštěvovanou turisty z ČR. Z pohledu jachtingu se jedná o lokalitu docela značně rozmanitou. Většina oblastí se nachází samozřejmě ve Středomoří, ale lze využít i lokality v Biskajském zálivu - Galicijsko - Costa da Morte (Pobřeží smrti), Costa Verde v Asturiis, Costa de Cantabria v Kantabrii, Costa Vasca v Baskicku)...Ve středomoří je to pak oblast Katalánsko (Costa Brava - Divoké pobřeží), Valencijsko (Costa Azahar (Pobřeží pomerančového květu), Dénia (Costa Blanca), Murcia (Costa Cálida- Teplé pobřeží), Andalúsie (Costa de Alméria, Costa Tropical, Costa de Sol, Costa de la Luz (Pobřeží světla).
Do Španělských destinací řadíme kromě toho i Baleárské ostrovy, na které můžete vyrazit jak z španělského pobřeží, tak přímo ze základny na Mallorce.
Nevýhody - je to  trošku z ruky, byť letecky řešitelné...nejdostupnější oblast je okolo Barcelony,to je nejvíce turisticky vytížená oblast...méně ostrovů než v Chorvatsku, přestože Baleárské ostrovy jsou velké lákadlo. 
Výhody - výběr oblastí dle složitosti plavby, teploty moře, podnebí, aridity, kraje a památek...možnost náročného jachtingu v Atlantiku, rodinného u Barcelony, netypického v pouštní krajině v Murcii...mírný  vítr ve Středomoří, větší v Atlantiku...podstatně delší sezóna.
Zavedené chartrové maríny se nacházejí ve městech - Barcelona, Dénia, Valencia.

Baleáry nebo Baleárské ostrovy-španělsky Islas Baleares, je souostroví na západě Středozemního moře. Politicky je to provincie a současně i jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.  Ostrovy se skládají ze dvou skupin - vlastních Baleár (zahrnujících ostrovy Mallorca, Menorca a několik dalších menších ostrovů a ostrůvků, jako je Cabrera) a Pytyuských ostrovů (zahrnujících ostrovy Ibiza, Formentera a několik ostrůvků). Největším z těchto ostrovů je Mallorca. Souostroví je oblíbeným cílem mnoha turistů. Na ostrovech nejsou žádné významnější vodní toky, pouze několik krátkých říček. Při severním pobřeží ostrova Mallorca se nachází relativně vysoké pohoří, jehož nejvyšším vrcholem je Silla de Tordellas (1 571 m). Jinak na ostrovech převažuje nížina.
Metropolí regionu, který tvořil součást středověkého Aragonského království, je Palma de Mallorca. Úředními jazyky jsou katalánština a španělština. Katalánský název Illes Balears je i součástí oficiálního španělského (kastilského) označení autonomního společenství. Administrativně se region člení na čtyři ostrovní celky: Formentera, Ibiza, Mallorca, Menorca; z nichž každou spravuje vlastní ostrovní rada (Consell Insular).
Rozloha: 1% Španělska, obyv.: 1,1 mil. (2012), 2,3% Španělska, Metropole: Palma de Mallorca.

Geografie: Baleárské ostrovy (Islas Baleares) leží ve Středozemním moři východně od pobřeží Španělska, pod nějž také spadají jako jedna z jeho 17 autonomních společenství. Úředním jazykem je pochopitelně španělština, ale také katalánština. Dle administrativního členění lze provincii rozdělit na celky: Ibiza, Formentera, Mallorca a Menorca, které spravuje jejich vlastní ostrovní rada (Consell Insular). Obecně můžeme dále Baleáry rozlišit do dvou skupin, tedy do vlastních Baleár, kam patří nejznámější a největší ostrovy Mallorca (3 648 km2), Menorca (702 km2) včetně řady menších ostrůvků, jako je třeba Cabrera. Druhou skupinou tvoří Pytyuské ostrovy například Formentera, Ibiza a další. Co se týče geografických údajů, tak je možné konstatovat, že na ostrovech převažuje nížina a pouze na severu Mallorcy se nachází vápencové horské pásmo s nejvyšším vrcholem Puig Major s nadmořskou výškou 1445 m nebo Silla de Tordellas 1571 m. Zároveň zde nejsou v podstatě žádné větší toky, najdete tu pouze několik nepříliš důležitých říček. Baleáry podléhají středomořskému klimatu vyznačujícím se velkým počtem srážek v zimě.

Jachting na Kanárských ostrovech ...sedm španělských „ostrovů věčného jara“, souostroví v Atlantiku nedaleko pobřeží Maroka, oblíbená zejména zimní jachtařská destinace, známá náročnějšími, ale zvladatelnými povětrnostními podmínkami (někdy „mokré“ plachtění), výchozí bod pro plavby napříč Atlantským oceánem.
Každý z ostrovů má odlišné přírodní scenérie: Fuerteventura nabízí dlouhé písčité pláže, Lanzarote – ostrov červené vulkanické horniny zelenající se jen v únoru a březnu, rozeklané Tenerife s příkrými svahy a zasněženými vrcholky, Gran Canaria – od suché pouštní krajiny k deštným pralesům, další tři menší ostrůvky La Palma, Gomera, Hierro s osamělými plážemi a zachovalou přírodou. Kanárské ostrovy mají velmi přijemné klima po celý rok. Převládá zde pravidelný pasát od severovýchodu a je zde co k vidění i na pevnině.
Nejpřijemnější počasí je na jihu ostrovů, kde převládá slunné počasí, zatímco ze severní strany přichází srážky a tak zde bývá hlavně v zimě zataženo a oblačno kvůli tlakovým nížím.
Dopravní dostupnost je na ostrovech dobrá, dá se půjčit automobil a letecké spojení je pravidelné a plné chartrových letů.  Mariny, kde je možné si půjčit loď jsou na ostrovech Gran Canaria, Lanzarote a Tenerife. Velmi zajímavé jsou Kanárské ostrovy i z hlediska potápění. Chladnější proudy jsou plné ryb, sopečná činnost pak pod vodou vytvořila řadu jeskyní a úkrytů.

Santa Cruz de Tenerife – hlavní město Kanárských ostrovů v překrásném zálivu ohraničeném pohořím Agana, největší přístav Španělska, marina Santa Cruz de Tenerife nabízí dobrý standard služeb (včetně prádelny), nákupní možnosti i v blízkém okolí, non-stop ostraha. 

San Sebastian de la Gomera – La Gomera vznikla před 12 mil lety, dnes známá jako ostrov hippies a přehlídkami delfínů, v regionu Vallehermoso unikátní skalní útvary (varhanní píšťaly) a kulturní centrum Castillo del Mar, národní park Garajonay s chráněnými rostlinami, vavřínové lesy, palmový med a chutné banány; „hvízdavá“ řeč El Silbo pro dorozumívání přes široká vulkanická údolí; moderní marina San Sebastian.

Navigační a povětrnostní situace - ostrovy jsou ovlivněny hranicí pásma pasátů a mají tudíž vyrovnané a příjemné klimatické a vodní teploty (v zimních měsících teplota vzduchu cca 21 st. Celsia), s adrenalinovými úseky nutno počítat mezi ostrovy, kde vzniká „trubkovitý“ efekt: větrná akcelerace zejména mezi Gran Canaria a Tenerife, Tenerife a Gomera a jižním mysem Fuerteventury a Gran Canaria a dále podél příkré pevniny v linii Lanzarote-Fuerteventura, východ El Hierro-La Palma a severozápadní pobřeží La Palma-Gomera.

Zastupitelské úřady - v případě, že se dostanete ve Španělsku do nesnází, se kterými si sami nebudete umět poradit (ztráta či odcizení pasu, finančních prostředků, nehoda,…), můžete se obrátit na některý z českých zastupitelských úřadů, kterých je ve Španělsku několik. Vedle Velvyslanectví České republiky sídlícího v Madridu se pomoci můžete dovolat i na konzulátě/konzulárním úřadě.
Velvyslanectví České republiky v Madridu - konzulární informace - kontakty...konzulární oddělení je otevřeno pro veřejnost v pondělí - čtvrtek od 10 do 12 hod. V pátek je konzulární oddělení zavřeno. S výjimkou nouzových případů je třeba si na konzulárním oddělení předem telefonicky sjednat schůzku. V mimopracovní době a ve dnech volna je k dispozici nouzová linka.
Konzulární oddělení Velvyslanectví České republiky ve Španělsku se nachází na adrese Avenida Pío XII, 22-24, 28016 Madrid.
Spojení MHD: metro - trasa 9, stanice "Pío XII" nebo autobus - linky 16, 29 a 150.
Úřední hodiny pro veřejnost: pondělí až čtvrtek od 10 do 12 hod.

UPOZORŇUJEME NÁVŠTĚVNÍKY, ŽE S VÝJIMKOU NOUZOVÝCH PŘÍPADŮ NEBUDOU NA KONZULÁTU BEZ PŘEDEM TELEFONICKY SJEDNANÉ SCHŮZKY PŘIJATI.
V urgentních případech nás kontaktujte telefonicky v pracovní dny od 9 do 16,30 hod.  
Při běžném telefonickém kontaktu respektujte úřední hodiny, tj. volejte jindy než od 10 do 12 hod. Obecně platí, že je zavřeno ve dnech českých státních svátků a otevřeno ve dnech španělských státních svátků (pozor - u honorárních konzulátů je tomu právě naopak).
Kontakty:
tel.: +34 913531897/96/80 (ústředna)
fax: +34 913531898
email: consulate_madrid@mzv.cz

Nouzová linka pro české občany - v mimopracovní době a ve dnech volna Velvyslanectví České republiky v Madridu disponuje stálou pohotovostní službou, na níž se mohou obrátit občané České republiky, kteří se na území Španělska či Andorry ocitnou v nouzi. Jedná se především o naléhavé případy ztráty/odcizení cestovních dokladů, hrozí-li zmeškání letu, nehod, úmrtí, zadržení policií apod. Mobilní telefon pohotovostní služby je +34 699 982 307. Funguje denně od 16,30 hod. do 9 hod. následujícího dne a ve dnech volna.
Prosíme, nezneužívejte toto číslo k žádostem o běžné informace, které nesouvisejí s naléhavými případy nouze, a obraťte se na nás v pracovní době.
V případě nouze se lze rovněž obrátit na honorární konzuláty ČR ve Španělsku, v Andoře či na Gibraltaru.