Bulharsko (bulharsky България / Bălgarija) je stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (hranici tvoří převážně Dunaj), na západě se Srbskem a s Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře. V roce 2004 země vstoupila do NATO a 1. ledna 2007 do EU.

Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou Thrákové. Od 8. století před n. l. vznikaly na černomořském pobřeží početné řecké osady. Ve 4. století před n. l. spadala velká část území současného Bulharska do říše Alexandra Velikého. O tři staletí později se stalo součástí Římské říše. V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první Slované. V 7. století sem přišli kočovní turkičtí Protobulhaři. První bulharský stát založil v roce 681 chán Asparuch, poté, co uzavřel smlouvu s byzantským císařem, jíž bylo Bulharům a Slovanům dovoleno sídlit v Moesii. V polovině 9. století přijali Bulhaři křesťanství. Hlavním městem bulharského státu byla Pliska, která se nacházela na severovýchodě dnešního Bulharska. První bulharské carství zaniklo v roce 1018 a její území bylo začleněno do Byzantské říše. Na konci 18. století začíná bulharské národní obrození. Zpočátku čistě kulturní hnutí se postupně měnilo v hnutí s politickými požadavky. V roce 1876 bylo krvavě potlačeno protiosmanské Dubnové povstání. O rok později propukla Rusko-turecká válka (1877–1878). Jedním z důsledků ruského vítězství byl i vznik Bulharského knížectví v roce 1878. V roce 1885 byla ke knížectví připojena i do té doby autonomní součást Osmanské říše, Berlínským kongresem vytvořená Východní Rumélie. Obyvatelstvo bylo i přesto velmi nespokojeno s faktem, že část Bulharů zůstala stále na území Turecka; aktivní odpůrci založili hnutí VMRO, které proti Osmanům provádělo bombové útoky a atentáty, ale páchalo i vraždy na nevinném obyvatelstvu. V roce 1908 dne 22. září vyhlásil bulharský kníže Ferdinand ve Velikém Tǎrnovu nezávislost Bulharska na Osmanské říši a přijal titul cara.
Roku 1912 se Bulharsko zapojilo spolu se spojenci z Balkánského spolku do první balkánské války s Osmanskou říší. Bulharská armáda dobyla město Odrin (dnes Edirne v Turecku) a jen o několik hodin prohrálo s Řeckem "závod" o obsazení Soluně. Vzhledem ke sporům se Srbskem o Makedonii (Srbové odmítli vydat tzv. nesporné pásmo) a bezvýsledným mírovým jednáním vydal bulharský car Ferdinand I. v červnu 1913 rozkaz zaútočit na srbské pozice. Druhá balkánská válka dopadla pro Bulhary katastrofálně, Osmanské říší museli odstoupit Odrin, Rumunsko si vynutilo předání jižní Dobrudže.
Po počáteční neutralitě vstoupilo na podzim roku 1915 Bulharsko do první světové války na straně ústředních mocností a vyhlásilo válku Srbsku. Cílem bylo zvrátit výsledky druhé balkánské války. První světová válka končí pro Bulharsko druhou národní katastrofou. Přestože je mu smluvně garantován přístup k Egejskému moři, po řecko-turecké válce o něj v důsledku přesídlování maloasijských Řeků přichází.
V roce 1918 car Ferdinand abdikoval a na trůn přichází jeho syn car Boris III. (1918–1943). Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce 1941 vstoupilo do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku Sovětskému svazu nicméně Bulharsko nevyhlásilo. V září 1944 vyhlásil SSSR válku Bulharsku a Rudá armáda vstupuje bez jakéhokoliv odporu a za nadšeného vítání lidu na území Bulharska. Bylo uzavřeno příměří se SSSR, Velkou Británií a USA. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců.
V roce 1945 následovalo nezřízené vyřizování starých účtů pod heslem odstranění „monarchofašistické diktatury“. Popraveno bylo mnoho významných politiků i všichni tři carští regenti včetně carova bratra Kirila. Brutalita a rozsah represí nemá obdoby u žádné jiné východoevropské země.Po referendu v roce 1946 bylo za účasti Rudé armády a se souhlasem většiny Bulharů zrušeno carství a vyhlášena
republika.V Bulharské lidové republice od roku 1947 až do roku 1989 vládne komunistická strana. Bulharsko bylo stejně jako Československo součástí východního bloku, plně loajální Sovětskému svazu. Režim vládl tvrdou rukou.
Po roce 1989 procházela země procesem demokratizace směrem k parlamentní republice.
Od roku 1999 se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města: Blagoevgradská oblast (Blagoevgrad), Burgaská oblast (Burgas), Dobričská oblast (Dobrič), Gabrovská oblast (Gabrovo), Chaskovská oblast (Chaskovo), Jambolská oblast (Jambol), Kardžalijská oblast (Kardžali), Kjustendilská oblast (Kjustendil), Lovečská oblast (Loveč), Montanská oblast (Montana), Pazardžická oblast (Pazardžik), Pernická oblast (Pernik), Plevenská oblast (Pleven), Plovdivská oblast (Plovdiv), Razgradská oblast (Razgrad), Rusenská oblast (Ruse), Silisterská oblast (Silistra), Slivenská oblast (Sliven), Smoljanská oblast (Smoljan), Sofijská oblast (Sofie), Oblast Sofie (Sofie), Starozagorská oblast (Stara Zagora), Šumenská oblast (Šumen), Targovišťská oblast (Targoviště), Varenská oblast (Varna), Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo), Vidinská oblast (Vidin), Vracká oblast (Vraca).
Bulharsko má od počátku devadesátých let negativní populační růst. Ten byl zaviněn malou porodností, emigrací a špatným hospodářským vývojem po roce 1989. Zesílený tlak na asimilaci menšin vyvrcholil v roce 1989, kdy z Bulharska odešlo 320 tisíc Turků. K islámu se hlásí také část Romů a Bulhaři, kteří během turecké nadvlády přijali islám, takzvaní Pomaci. V Bulharsku žijÍ Bulhaři 84% (6 655 210), Turci 9,3% (746 664), Romové 4,7 % (370 908), dále Arméni, Rusové, Řekové, Židé.

Náboženství...pravoslavní (Bulharská pravoslavná církev) – 85%, muslimové-sunnité – 13%, judaismus – 0,8%, katolíci – 0,5%.

Stabilní státní svátky: 1. 1. Nový rok, 3. 3. Osvobození z osmanské nadvlády (1878), 1. 5. Svátek práce, 6. 5. Den sv.Jiří (Gergiovden), Den chrabrosti a bulharské armády, 24. 5. Den sv. Cyrila a Metoděje, Den slovanské kultury a vzdělávání, 6. 9. Den sjednocení Východní Rumelie s Bulharským knížectvím (1885), 22. 9. Den nezávislosti (1908), 1. 11. Den národních buditelů, 24. - 26. 12. Koleda (Vánoce).

Pohyblivé svátky - Velikden (Velikonoce): Velký pátek, Velikonoční neděle, Velikonoční pondělí 23.4., 24.4., 25.4. (2006).

Cestování do Bulharska - občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Občanský průkaz je chápán jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele, nikoli pro dítě v něm zapsané. Je nezbytné, aby dítě, které cestuje společně s rodičem a je zapsáno v jeho občanském průkazu, bylo vybaveno svým vlastním cestovním dokladem. Od 13.1.2006 občané států EU a EHP nevyplňují registrační karty na hraničních přechodech při vstupu na území BR. Registrační povinnost všech cizinců podle ustanovení Cizineckého zákona BR (registrace v místě pobytu do 5 dnů, za kterou je zodpovědný ubytovatel) nadále platí. Na hraničním přechodu cizinec obdrží razítko do cestovního dokladu. Podle zákona o cizincích v BR se trestá vysokou pokutou, nebo je pobyt v BR na určitou dobu zakázán tomu cizinci, který zůstal v zemi po uplynutí povolené doby k pobytu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje zejména těm českým občanům, kteří budou pobývat v BR na horách (individuálně nebo ve skupinách), aby se do 5 dnů po vstupu do BR ubytovali v některém dostupném ubytovacím zařízení. Cizinec vstupující do BR musí mít potřebné finanční prostředky na náklady spojené s pobytem a potřebné finanční prostředky k opuštění země. Statistické karty jsou vydávány pouze těm cizincům, kteří cestují s osobní zbraní. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky dále doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky při cestování nezměnily.
Do Bulharska se cestuje na platný pas nebo občanský průkaz. Řidiči motorových vozidel musí mít řidičský průkaz, technický průkaz, tzv.zelenou kartu. Pokud jde o zapůjčené nebo firemní vozidlo, musí mít řidič ověřenou plnou moc od majitele vozidla (s překladem do bulharštiny nebo do některého světového jazyka, nejlépe do angličtiny). Pokud řidič plnou moc nepředloží, vozidlo nemusí být vpuštěno na území BR.
Celní předpisy v zásadě odpovídají našim, tedy turista na cestu do BR by měl mít přiměřené množství potravin, alkoholu atd..
Pojištění pro cesty do BR se doporučuje sjednávat před cestou v ČR, pokud turisté necestují s cestovní kanceláří, která své klienty pojišťuje.
Výměna valut není v BR povinná. Směnit valutu je možné v každé směnárně (na hraničních přechodech, ve městech, v letoviscích i na vesnicích).

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla...první pomoc a nutné ošetření se poskytuje v BR ve státních zdravotnických zařízeních zdarma podle platné dvoustranné dohody. Doporučujeme před cestou uzavřít pojištění pro cesty a pobyt. Úroveň lékařského ošetření sice není špatná, avšak ovlivňuje ji stav zdravotnických a nemocničních zařízení a nedostatek léků. Všechna soukromá zdravotnická zařízení provádějí ošetření proti úhradě. volací kód z Prahy do Sofie +3592, volací kód ze Sofie do Prahy +4202, Policie 166 , Dopravní policie (KAT) 165, První pomoc (barza pomošt) 150, Silniční pomoc (patna pomošt) 146, Horská záchranná služba (planinska spasitelna služba) 9555665, (0888/621286), Hasiči 160.

Velvyslanectví České republiky v Sofii ..pro doručení pošty v Bulharsku lze použít angličtinu, nebo bulharštinu.
Embassy of the Czech Republic Consular Section,ul. Rakovski 100, Sofia 1000, Bulharsko.Telefony:  +359 29486 800, +359 29486 815,
fax: +359 29486 818, e-mail: consulate.sofia@embassy.mzv.cz .

Bulharsko nezapře vlivy mnoha různých kultur na celou svou zemi - díky svému umístění ve východní části Balkánského poloostrova se stalo významným přístavním centrem. Mezi bulharskými památkami najdete řecké chrámy, římské lázně, byzantské pevnosti i kupolovité hrobky. Vnitrozemí Bulharska ukrývá až 700 jeskyní, z nichž nejhlubší dosahuje hloubky 415 m. Mořské pobřeží je 378 km dlouhé a je tvořeno rozmanitými přírodními útvary. Skládá se z písčitých pláží, zalesněných strání a hor, údolí řek i skalnatých zátok. Černé moře, které břehy Bulharska omývá, je bulharským největším přírodním bohatstvím. Může se pyšnit čistotou a průzračností až do hloubky 20 metrů. Pláže klesají pod mořskou hladinu jen velmi pozvolna, což jistě ocení zejména rodiny s malými dětmi. V zimě se Černé moře poměrně často bouří, v létě je ale poklidné. Jeho voda obsahuje málo soli, neboť se do ní vlévají řeky Dunaj a Dněpr.

Mezi nejčastěji navštěvovaná střediska letní rekreace patří Slunečné pobřeží, Zlaté písky, Nessebar, Primorsko a další destinace.
Zejména v posledních letech vzrůstá počet turistů, kteří si Bulharsko nevybírají pouze pro letní dovolenou u moře, ale také jako lyžařskou destinaci. Velmi oblíbeným je moderní lyžařské středisko Bansko v pohoří Pirin, dalšími vyhledávanými potom Borovec v pohoří Rila a Pamporovo v Rodopech.

Podnebí...v severní části Bulharska panuje mírné kontinentální podnebí, pro které je typické horké suché léto a studená vlhká zima. V jižních oblastech Bulharska a na pobřeží Černého moře panuje klima středomořské. Podnebí v jednotlivých oblastech se také liší podle nadmořské výšky. Pohoří Stará planina spolu s dalšími horskými pásmy dosahujícími do výšky nad 2 000 metrů nad mořem patří k činitelům, kteří klima výrazně ovlivňují. Horské masivy brání studeným vzdušným proudům v postupu na jih a naopak teplým středomořským proudům z jižních oblastí v postupu směrem na sever. Průměrná teplota vzduchu v přímořských oblastech Bulharska dosahuje přibližně 24°C. Oblastem s vyšší nadmořskou výškou (pohoří Rodopy a Pirin) vládne horské klima, pro něž jsou typické nižší teploty a větší množství srážek, včetně sněhových. Srážkově nejbohatším ročním obdobím je v Bulharsku jaro.
Teplota vody v Černém moři dosahuje v létě až 28°C. Mořská voda u břehů Bulharska se velmi rychle ohřívá a jen pozvolna ochlazuje, což je vlastnost mezi milovníky vodních radovánek velmi ceněná.
Nejvhodnější období pro návštěvu Bulharska jsou letní měsíce, červen až srpen. Dny se v této době vyznačují nejdelším slunečním svitem a nejvyššími denními teplotami. Pro obdivování přírodních krás nebo historických památek se lépe hodí měsíce duben, květen nebo září. Lyžařská sezóna probíhá v Bulharsku od prosince do dubna.
Jedno z nejznámějších sportovních a rekreačních středisek, vysokohorské letovisko Borovec, je v provozu v podstatě celoročně. Leží v nadmořské výšce přes 1 340 m a jeho lákadlem nízkou vzdušnou vlhkostí charakteristické klima a vysoký podíl denního slunečního svitu. Průměrné teploty se v zimě pohybují okolo - 8°C a v létě kolem 21°C. Borovec je místem konání lyžařských závodů, ale i častým cílem milovníků turistiky.
Dalším klimaticky výhodným horským letoviskem je Pamporovo, ležící ve výšce 1 560 metrů nad mořem. Klima v lokalitě je po celý rok poměrně stálé a vyrovnané. Zima je tu mírná a slunečná, nabízí vynikající podmínky pro zimní sporty, které zaručuje každoroční dostatek sněhu.

Bulharské destinace:

Počasí v Bulharsku - o Bulharsku se říká, že je to ráj na zemi. Ačkoliv je Bulharsko relativně malé, má velikost 111 000 kilometrů čtverečních, ale nabízí návštěvníkům téměř cokoliv, co by si mohli přát – najdete zde překrásné moře, hluboké nedotčené lesy, náhorní planiny, dlouhé a široké řeky, vysoké hory i stepní krajinu. Bulharsko a počasí by se dalo shrnout velice krátce – 4 krásné roční doby: vlahé a překrásně kvetoucí jaro,  suché a teplé léto, dlouhý mírný podzim, příjemné zimy s mnoha příležitostmi k zimním sportům.
Počasí v Bulharsku je velmi slunečné, v průměru nabízí Bulharsko až 2500 hodin slunce ročně, což je téměř sedm hodin slunce každý den. A když si vezmete, že na podzim a v zimě bývá občas zataženo, tak zbytek roku, od května do září, je slunečno prakticky pořád. Také je v této době průměrná teplota přes 23 stupňů. Celoročně je pak průměr teplot cca 14 stupňů. Díky slunci a teplu je Bulharsko a jeho počasí velmi vhodné pro pěstování všeho možného. Známé jsou například bulharská vína, ovoce a zelenina z Bulharska nebo třeba růžový olej, na který je potřeba pěstovat opravdu mnoho a mnoho růží (konečného produktu, tedy růžového oleje, je hmotnostně pouze 0,1 – 0,5 % hmotnosti vstupních surovin).
Nejvíce lidí jezdí do Bulharska v létě k moři. Doba mezi červnem a zářím je pro letní dovolené naprosto ideální. Z počátku sezony je o tochu chladněji, zhruba okolo 23 - 25 stupňů. Moře ještě není prohřáté, lze očekávat teploty okolo 20 - 21 stupňů. Postupně se však otepluje jak vzduch, tak i voda moři a v období prázdni můžete očekávat oblohu plnou slunce a teploty okolo 30 stupňů. A i moře se postupně ohřeje až na 25 - 26 stupňů. V září pak teploty vzduchu o trochu klesnou, ale moře zůstává ještě stále prohřáté.
Pokud máte rádi barvy, navštivte Bulharsko na jaře nebo na podzim. Z jara vše kvete a voní, všude je všechno zelené a barevné. Teploty nejsou nic moc, moře je studené, často prší, ale krása Bulharska za to stojí.
A druhá přehlídka barev pak nastává na podzim. Počasí je opět o něco horší, než přes léto, ale pohled na bulharské hory a celkově na místní přírodu když se barví stromy a začíná padat listí, je úchvatný. Bohužel, podzim je ale také nejvíce deštivé období roku.
Zima je v Bulharsku spíše rozbředlá, průměrné teploty se pohybují na severu Bulharska okolo nuly, na jihu pak okolo plus dva stupně. V horách ale samoizřejmě sněží a mrzne, bulharská lyžařská střediska jsou velmi populární. Lyžování v Bulharsku je možné obvykle od prosince do března.
Počasí v Bulharsku je rozděleno do dvou klimatických zón. Obecně patří Bulharsko a počasí zde do mírného klimatického pásma, ale díky pohoří Stara Planina se od sebe počasí na severu a počasí na jihu Bulharska dost liší. Sever Bulharska je typické kontinentální počasí, které by normálně pokračovalo i dolů jihu, ale kvůli pohoří Stará Planina, které se táhne přes celé Bulharsko od pobřeží Černého moře až do Srbska, nemůže.
A čím je počasí na jihu Bulharska tedy ovlivněno? Vzdušnými proudy z oblasti Středozemního moře, tedy vzdušnými proudy přicházejícími od Řecka a Turecka.
Výsledek výše uvedeného rozdělení je ten, že na severu Bulharska je počasí s většími výkyvy i je celkově proměnlivější. Zimy jdou zde na Bulharské poměry chladnější a drsnější (0 až mínus 10, výjimečně i více), léto zde bývá horké a suché, teploty 30 – 35 nebývají vzácností. Pevninské počasí se hodně projevuje také v jarním období, kdy se často mění slunečno a deštivo.
Počasí v jižní části Bulharska je úplně jiné. Zimy bývají teplejší, průměrné denní teploty neklesají ani v zimě pod bod mrazu, statistiky říkají přesně +2 stupně. A léto zdaleka nebývá tak horké a extrémní, jako na severu. Vzdušné proudy ze středozemí udržují teploty obvykle v rozpětí okolo 27 – 30 stupňů.
Počasí u moře je podél celého pořeží Bulharska zhruba stejné. Pobřeží má sice délku 378 kilometrů, ale vzdálenost mezi severní a jižní hranicí je jen 198 kilometrů. A celý tento pobřežní pás je ovlivněn přítomností Černého moře, takže někde v nějaké zátoce může být tepleji a někde, kde zrovna trochu pofukuje, může být chladněji, ale rozdíly nejsou nijak velké. U celého bulharského pořeží můžete v turistické sezoně očekávat hezky a teplo.
Počasí v horách je úplně samostatnou kapitolou a s počasím ve zbytku Bulharska prakticky nesouvisí. Hory a pohoří jsou zde celkem vysoké, například pohoří Piriny má 130 hor vyšších než 2000 metrů a vrchol Musala má 2925. Počasí je zde tedy zhruba stejné, jako ve všech ostatních pohořích.

Jachting v Bulharsku...jachty – chartery – mariny

Marina v Carevu
Stará řecká kolonie, největší přístav na jih od Burgasu, leží na úpatí pohoří Strandža. Rozkládá se na dvou malých poloostrovech, které lemují nádherné zátoky s písečnými plážemi. Vrcholek Papija, který je 502 m vysoký a na němž jsou pozůstatky staré pevnosti, vyčnívá na jih od města a je jednou ze zajímavostí Careva. Z jižní strany poloostrova je v zálivu přístav, na severní straně středně velká pláž (spíše přiléhající k pevnině než k poloostrovu). Carevo nabízí odpočinek u moře i poznávání přírody a historie. Je zde historické muzeum a za návštěvu stojí kostelíky – Sv. Trojice a Sv. cara Borise. Národní park pohoří Strandža v okolí Careva je zatím poměrně neprobádané a kromě divoké zvěře tu najdete množství jeskyní se stopami po předchozích generacích.




Marina v Primorsku
Primorsko se rozprostírá na poloostrově mezi dvěma krásnými plážemi na jihu a na severu. Bývalá rybářská vesnička, která se v průběhu let rozrostla na známé turistické centrum, se nachází 50 km jižně od Burgasu. Primorsko ze všech stran obklopuje zajímavá a zachovalá příroda.
Ďábelská řeka se vlévá do moře na okraji jižní pláže a kousek za městečkem naleznete přírodní rezervaci Ropotamo se stejnojmennou řekou, vlévající se do moře asi 5 km severně od Primorska. Zavlažené údolí řeky Ropotamo představuje ráj pro bující přírodu, prorostlé, s četným výskytem rostlinných a živočišných druhů. Při dolním toku je řeka široká mezi 30 až 80 metry a dosahuje hloubky od 6 do 8 metrů.
Thrácké megality - působivý skalní útvar Beglik Tash se nachází 5 km severně od Primorska, nad mysem Maslen Nos a byl využívaný dávnými obyvateli Bulharska - Thráky - jako pohanská svatyně. Místo bylo objeveno a archeologicky zkoumáno teprve nedávno, neboť celá přilehlá oblast byla v minulosti zakázanou zónou bývalého režimu. Rozsáhlý areál s pozůstatky dávné thrácké kultury byl zpřístupněn v roce 2003. Přírodní rezervace Perla chrání jednu z nejlépe dochovaných oblastí písečných dun na pobřeží Černého moře. Rezervace zaujímá úzké pásmo táhnoucí se od posledních hotelů v Primorsku téměř až k vile Perla. Nejvyšší duny zde dosahují devatenácti metrů výšky a vytvářejí velmi krásná a romantická zákoutí. Svůj domov zde nachází téměř osmdesát druhů rostlin, z nichž mnohé jsou zapsány v seznamu ohrožených druhů Bulharska. Současně zde žije i řada bezobratlých živočichů, jako i ohrožených druhů obojživelníků, plazů a svaců.

Marina v Djuni
Luxusní královské letovisko s pobřežním přístavem a s nádhernou písečnou pláží Arkutino, která se táhne 5km směrem na jih. V blízkosti se nachází sladkovodní jezero Alepu, což je laguna obklopená dunami a písečnými liliemi. Od zálivu odhaluje nádherný výhled na ostrov Sv. Tomáše (Hadí ostrov), jediné místo v Bulharsku, kde rostou divoké kaktusy z rodu Opuncia. Oblast přirozeně navazuje na přírodní rezervaci Ropotama.












Burgas přístav
Druhé největší město na bulharském pobřeží leží v burgaském zálivu. Přístav v Burgasu je obchodní přístaviště a má přechodný režim i pro jachty.
Město je zajímavé pro svá muzea a památky, ale i díky pravému duchu současného Bulharska. Krásný pobřežní park s množstvím soch historických osobností, vzácných stromů a fontán. Za hranicí města se rozkládají čtyři jezera, která jsou útočištěm mnoha ptačích druhů.









 

Marina Sozopol
Romantické město s jedinečnou atmosférou. Vedle Nessebaru je Sozopol druhou historickou perlou na bulharském pobřeží, centrum je zapsané v UNESCO.
Nachází se zde pohodlné přístaviště oddělující jachty, rybářské a vojenské lodě. Historie Sozopolu se datuje od 7. stol. př.n.l., kdy byl založen přístav známý pod jménem Apollonia, jež byl významným obchodním a správním centrem, vzkvétal díky rušnému obchodu s řeckou pevninou. Staré město se nachází na malém poloostrově spojeném pevninou 100 metrů dlouhou šíjí. Dlážděné uličky lemované historickými, dřevem obloženými domy, romantická malebná zákoutí pro dva, hospůdky na útesu. Ve městě jsou památky i archeologické muzeum, v letní sezoně se zde konají koncerty a festivaly, z nichž nejznámější je hudební festival Apollonia na konci srpna.
V nové části města je široký výběr restaurací s nabídkou bulharské či mezinárodní kuchyně, možnosti zábavy i nočního života a v okolí Sozopolu jsou nádherné široké písečné pláže. V blízkosti města je ostrov Sv. Ivan s majákem a zbytky středověkého kláštera, ale uvidíte i mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů. Při cestě ze Sozopolu do Burgasu můžete vidět ostrov Sv. Anastasia, který nabízí panoramatický výhled na celý burgaský záliv.

Marina v Pomorie
Město leží na poloostrově, 20km severovýchodně od Burgasu. Pomorie je známé svým léčivým bahnem a výluhem ze dna jezera a největším léčebným centrem na Balkánském poloostrově.
Léčebné účinky má i přírodní železitý písek černé barvy, který pokrývá místní pláže. Léčí se zde zánětlivá onemocnění pohybového i nervového ústrojí, lupénka pomocí lugy /výtažky z mořských řas, bahna a mořské vody/. V nedalekých solivarech se získává sůl odpařováním mořské vody.
Pomorie je známé pěstováním vína a výrobou brandy Slančev brjag, Pliska a Pomorie. Je zde množství kaváren, vináren, restaurací v bulharském stylu, diskoték, mnoho malých obchodů a stánků, tržnice s ovocem a zeleninou, rybářský přístav.




Marina v Nessebaru
Nejznámější historické město na bulharském pobřeží Černého moře, zapsané v seznamu UNESCO, leží 35km severně od Burgasu.
U vchodu do starého města vás uvítá dřevěný větrný mlýn. Toto 3000 let staré město bylo původně thráckým sídlem, známým pod názvem Menebria. Na začátku 6. století se stalo řeckou kolonií. Ruiny města, jež se datují většinou do helénistické doby, tvoří akropole, Apollónům chrám, tržiště a zbytky thráckého opevnění.
Ve staré části Nessebaru je možné se procházet uličkami a obdivovat antické i středověké památky. Zajímavé jsou zejména kostely a kláštery různých církví. Dříve se městečku říkalo „město čtyřiceti kostelů“. Typické jsou domky s dřevěným patrem vysunutým do ulice. Obdivovat zde můžete i hradby či termální lázně z byzantské doby. Na okraji starého města stojí unikátní dřevěný větrný mlýn.
Celé hodiny můžete brouzdat klikatými uličkami, kolem kamenných a dřevených domů a zahrádek osázených fíkovníky a révovým vínem, prohlížet si v nesčetných galeriích obrazy, keramiku a další umělecké předměty. Romantiku večerních procházek či posezení v kavárničce může vystřídat bujaré veselí v některém z četných barů či diskoték, kterých je v okolí mnoho na výběr.

Marina Sveti Vlas
Malebné letovisko Sveti Vlas leží na plážích pod malebným balkánským pohořím, je vzdáleno 40km od Burgasu a leží u stejného zálivu jako Slunečné pobřeží.
Pobřežní rovinka je poměrně úzká, nedaleko se již od moře zvedají hory. Nabízí unikátní přírodní podmínky - hora, les, moře a jižní expozice horských svahů, velmi zdravé a vhodné pro relaxaci a načerpání nových sil. Historie města sahá až do 2. století, kdy jeho jméno bylo původně Larisa.
Kombinace všech přírodních podmínek - pohodová atmosféra, neopakovatelným nočním vyžitím v útulných a sympatických barech a restauracích, krásné pláže s neuvěřitelnými originálními lehátky, které nepotkáte nikde jinde v Evropě. Město je známé největším jachtařským přístavem v Bulharsku – Marina Dinevi, kotvit zde může více 350 jachet. Nabízí maximální komfort a podmínky pro kotvení.


Marina Varna
Moderní příjemné přímořské město s rušným přístavem, třetí největší město Bulharska. Nabízí bohatý a rušný noční život mnoho možností kulturního vyžití v podobě koncertů, festivalů, divadelních představení.
Varna má tisíciletou historii, v místě dnešního přístavu bývala kdysi malá thrácká rybářská vesnice. Ve Varně se nachází více než 150 kulturních a historických památek z nejrůznějšího období.
V centru můžete obdivovat katedrálu Nanebevzetí z 19. století a životem tepající bulváry, které se rozbíhají z náměstí Nezavisimost. Na jednom z těchto bulvárů, které se jmenuje Maria Luiza najdete nejvýznamnější muzeum města - Archeologické muzeum. Můžete zde obdivovat vykopávky z doby bronzové, šperky z doby helénské (z doby, kdy se město ještě jmenovalo Odyssos a žili zde Řekové), římské pohřební sochy nebo sbírku středověkých zbraní. V Námořním muzeu nalezneme jedinečnou sbírku námořních památek včetně uniforem nebo modelů lodí. Součástí muzea je i akvárium a delfinárium, která představují velké množství vodních živočichů žijících ve vodách Černého moře. Poblíž Varny je situován Kamenný les, přírodní rezervace.

Marina v Balčiku
Za jedno z nejkrásnějších měst Bulharska je považován Balčik, rozkládající se asi 35 km severně od Varny. Bylo vystavěno terasovitě v kopcích, nad menším zálivem. Jde o město s unikátní architekturou, které je navíc centrem uměleckého života. Najdete v něm desítky muzeí, galerií a nejrůznějších kulturních zařízení. Za návštěvu stojí především Galerie umění, Etnografické muzeum a Městské muzeum. Na stavbách ve městě jsou patrné stopy byzantského, starobulharského a arabského slohu. Starobylý duch města se odráží v příkrých klikatých uličkách a domech z kamení a nepálených cihel. Za největší atrakci města je považován Palác královny Marie obklopený překrásnými parky a botanickou zahradou, která je nejrozmanitější na celém Balkáně.
K dalším zajímavostem Balčiku patří kostel sv. Nikoly, renesanční komplex se starou školou nebo třeba 4 km dlouhá pobřežní alej. Balčik si udržuje atmosféru černomorského přístavního městečka, nabízí příznivé ceny, jeho obyvatelé jsou milí a přívětiví. Jelikož nenabízí kilometry dlouhé pláže, nestal se turistickým cílem číslo jedna a zůstává téměř nedotčen mezinárodním cestovním ruchem. Pláže zde ale přeci jen najdete, jsou tvořeny kamenitým pískem a mají pozvolný vstup do moře. Jde o pásy písku rozkládající se mezi mořem a botanickou zahradou. Pro koupání lidé využívají boční strany opuštěných přístavních mol. V jižní části města se nachází tobogán, který potěší hlavně děti. Na své si v Balčiku přijdou také golfoví nadšenci, kteří mohou nedaleko navštívit golfová hřiště – např. Thracian Cliffs Golf.

Marina Kavarna

Město leží 64 km severně od Varny, které je krásnou ukázkou citlivého propojení starého historického města plného památek s moderní výstavbou. Zajímavé není jen samotné město, ale také jeho okolí tvořené krásnou nedotčenou přírodou. Nedaleko Kavarny vybíhá do Černého moře mys Chirakman, na jehož úpatí se nachází jeskyně, která byla podle archeologických průzkumů obydlena již v neolitické éře, tedy v letech 7000 až 3000 př. n. l. Samotná Kavarna byla založena někdy ve starověku, na místě původní thrácké vesnice. V 5. století před Kristem byla obsazena Řeky, pro něž bylo město důležité zejména pro svou strategickou a obrannou polohu v zátoce. Ke kladům patřila také úrodná půda zajišťující obyvatelům dostatek potravy.
V současnosti okouzluje úzkými křivolakými uličkami a širokými bulváry, které jsou lemovány nejrůznějšími obchůdky, kavárnami a restauracemi. Kavarna je přitažlivá také z historického hlediska, podařilo se zde dochovat mnoho významných památek. Za vidění stojí městské hradby, raně křesťanská bazilika, řada středověkých kostelů i veřejných budov. Po městě jsou rozesety fontány i množství pozoruhodných uměleckých děl.
Městečko neleží přímo na pobřeží, ale asi 2 km od něj. Jižně od centra se nachází uměle vybudovaná pláž lemující malou zátoku. Kromě pláže se v zálivu nachází také malý jachetní přístav a rybářská základna. Západní strana zálivu je lemována 110 metrů vysokými vápencovými skálami mysu Chirakman. Kavarna leží v místech jedinečné přírodní krásy, má tak ideální základ pro rozvoj cestovního ruchu a ekoturistiky. Ideálním východiskem pro charter a plavbu je marina v nejlepším jachetním přístavišti Sveti Vlas, kde Vám zajistíme jedno až sedmidenní pronájmy yachet s kapitánem i bez, teambuilding, oslavy, rybolov, barbecue. Vše bude připraveno do nejdrobnějších detailů podle požadavků klienta, stejně jako má klient plnou možnost svobody výběru destinace, místa za kotviště, zábavy, posádky.